popis: V sobotu ráno jsem si šel sednout do části naší honitby zvané Horka s cílem ulovit lišku. V šest hodin jsem se posadil na vysoký žebřík ve stěně lesa. Před sebou cca 250 metrů široké strniště po bojínku lemované zleva lesem a ...V sobotu ráno jsem si šel sednout do části naší honitby zvané Horka s cílem ulovit lišku. V šest hodin jsem se posadil na vysoký žebřík ve stěně lesa. Před sebou cca 250 metrů široké strniště po bojínku lemované zleva lesem a zprava remízy a keři ve kterých je koňská ohrada. Na poli bylo sedm kusů srnčího. Po tři čtvrtě hodině registruji pohyb z pravé strany. Ve vzdálenosti nějakých 200 metrů vytáhla z keřů liška. Typicky liščím krokem (chvilku rychle, chvilku pomalu, chvilku na místě) směřuje do středu pole. To je směr, který mně nevyhovuje. Zkusím tedy zamyškovat jen tak na rty a reakce lišky je prakticky okamžitá. S našpicovanými slechy utíká směrem ke mně. Ve vzdálenosti asi sedmdesáti metrů se zastavila a jistila, nebo spíše čekala, jestli se zvuk potenciální kořisti ozve znovu. To už jsem měl kulovnici v rameni a čekal na vhodný okamžik. Chvíli nato se otočila a upřeně se dívala někam do sněhu těsně před sebe. Tím se mně postavila pěkně naširoko. V okamžiku, kdy se hrot záměrného kříže ustálil na komoře, mačkám spoušť. Po ráně přebíjím a kontroluji přes puškohled místo nástřelu. Vidím nehybnou tmavou skvrnu na jinak bílé pláni. Tak se podařilo, říkám si…. Teprve svítá, budu ještě chvilku sedět. Asi po patnácti minutách ze stejného místa vytahuje druhá liška a zůstává stát pod keři. Následuje stejný scénář. Zamyškuji, a liška se ihned vydala mým směrem. Zastavila se ale (bohužel pro mě) na hraně, za kterou se nachází již zmiňovaná koňská ohrada. Vidina toho, že dávám poslední hryz koňovi, mě podržela na uzdě a ránu jsem si tentokrát odpustil. Tak příště lištičko… zobraziť celý popis