Tak já mám zkušenosti s norováním s jagem (zásadně nesouhlasím se Zigi9 že jsou to "debilové od narození" - je to vždy o tom, co tomu psovi dáš a jak se mu věnuješ, magor se dá "udělat" z každého psa, debil je v takovém případě spíš majitel, ne pes!),byl to bezkonkurenční pes,začal v necelém roce jezevcem a ještě ve 12ti letech jezevce dávil (lišky ani nepočítám,pokud mu včas neutekla ven,šel okamžitě do kontaktu). Na prasata byl jednička,opět ve 12ti letech vlezl do hustého vysokého ostružiní a po jednom cca po 5ti minutách vytlačil 6 větších prasat..
Nyní máme fenu bordera,jako dvouletá už má 5 jezevců a 1 lišku.Je pravda že dospívají později,vidím to i podle stylu práce,ještě loni jezevce pouze hlásila a těsně doléhala,letos už si troufá na kontakt (ale není to bezhlavý davič,což jsem ráda,protože pětikilový border příp. zadáveného 15tikilového jezevce z nory nevyrve a co pak s ním?) Bordík je nenáročný (krom úpravy srsti),rychle se učí,má snahu se zavděčit,ale pozor,jak už jsem napsala,dospívá později,takže se na něj nesmí tlačit,nesnáší dril a tvrdé zacházení.
Kolega ve sdružení má fenu hladkého foxe,je menší a drobnější takže s norou nemá problém a používá ji i na dosled.
Velše moc neznám,nebývají moc hlasití (jsou tak hrr do práce že to nestíhají :-) viděla jsem jednoho na nácviku na um.noře,byl víceméně potichu ale o to víc se snažil vyrvat mřížku a jít na lišku :-)
Nejde ani tak o plemeno,každé má svá pro a proti,jde o to mít štěstí na dobrého chovatele a štěně a nejvíc záleží na výchově a výcviku.I ze psa s horšími vlohami se dá udělat dobrý pomocník,naproti tomu i psa s dobrými vlohami lze naprosto zkazit - záleží na přístupu majitele.. Hodně štěstí při výběru :-)