Nebezpečné správanie diviačej zveri. - diskusia

držim sa pravidla ked ma ma čierny ritier napudnut tak ma napadne

Stal sa mi uplne rovnaky pripad ako uviedol stopar. Diviacica odhana votrelca co je normalne. Bola zalahnuta v terennej priehlbine videl a pocul som ju pomedzi porast celkom zretelne. 25 metrov nizsie je turisticka znacka - siroka cesta - nepovedal by som, ze tam bude (-:...

Mozno tento prispevok nebude o priamom utoku diviaka ale urcite je zaujimavy. Minily rok som bol na zhody aj so svojim welshom asi v polovicke dna sme sa zastavili na jednej rubani nieco zjest (mal som chleba v batohu), slniecko krasne svietilo, proste co si clovek moze este priat ked je na prechadzke. Nic by na tom nebolo cudne keby sme na tej rubani nestravili asi pol hodiny oddychu a v tesnej blizkosti nebola hustava. Po svacine som si povedal, ze by bolo dobre prejst tu hustavu (asi 5-7 rocny porast)lebo som tam v jeseni pozoroval vysoku. Tak som ju pekne aj s mojim psom obisiel a hop ho dnu.Asi po 5 metroch co sme vosli zafukal taky jemny vetrik proti nam. V tom uz len pozeram a Astor (welsh) ako raketa vletel do vnutra hustavy. Asi po 5 sekundach co som ho stratil z dohladu pocujem brechot. V tom ma napadne (no pekne nieco tam musi byt zalahnute lebo on nezvykne brechat na beziacu zver).Brechot pokracoval na rovnakom mieste asi 15 sekund a potom stichol, zrazu pozeram a on si pekne ide naspat ku mne. Ked ku mne dorazil tak som sa ho spytal zo srandy no co Astor je tam nieco? Treba ist tam alebo co? :-) A v tom momente ked som to dopovedal len som zrazu pocul v dialke ( uz bol pes pri mne asi 30 sekund)chroctanie ktore sa zacalo priblizovat. Ked som zbadal na asi 15-20 metrov ze sa nieco k nam blizi uz mi viac netrebalo a uz som bol na strome asi vo vyske 1,2m nad zemou (velmi mlady porast). V tej chvili som len pozoroval co sa deje. Skupina 5 asi 80 kilovych diviakov s rypakom pri zemi ako stoparsky pes, sa pomaly blizili po Astorovej stope. No neviem v tej chvili mi to prislo ako svorka vlkov ktora prenasleduje svoju korist za jasnym umyslom ju zabit. Kedze vietor isiel od nich tak ma nectili, kedze ja som bol v relativnom bezpeci tak prvoradou vecou v tej chvili bola bezpecnost psa. Ked prislo jedno prasa asi na 1 meter od stomu kde som bol tak som skrikol nech sa beru prec, lenze to akurat vyhecovalo psa (trosku ich poprehanal ale nastastie stale som ho mal v dohlade, este do dnes neviem ako sa mi ho podarilo odvolat). Po odvolani si sadol pod strom kde som bol ako keby nic, ale prasata sa stale snazili k nemu dostat ale tomu som uz zabranil mojim krikom nech sa beru kade lahsie. To vsetko trvalo asi minutu kym sa mi ich podarilo uhnat naspat do hustavy, pockal som na strome asi este 10 minut ci sa nevratia a palil som odtial prec.:-) Miesto kde som jedol bolo vzdusnou ciarou kde astor brechal asi 20 metrov.

Takto som to i k fotke Z naháňky na divočáky autor: ksfoto 88991 napísal, lebo mi to oživilo moment v pamäti: Mám ho trvalo uložený, ale len v hlave. Bol som do sto metrov od takto prchajúcej "bachyne" s piatimi diviačikmi v pohone. Vidím ich, ako na spomenutej fotke, lebo som to cez puškohľad sledoval, až ku poľovníčke, na ktorú priamo ťahali. Preto som sám nestrielal a silne som zaprel svoju tristoosmičku do kmeňa. Priznávam, bol som i zvedavý, čo ona urobí. Brokovou kozlicou strelila S-balom na prvé prasa. To značilo ranu, sadlo si a kvičalo. Bašku to zastavilo, naježila štetiny, no zostala nerozhodná. Jeho štyria súrodenci pobehli k húštine. Z úhlu, ako som to videl, to bolo len pár metrov od výstrelu. Duchaprítomná lovkyňa diviačika, druhou ranou, dostrelila... Bachyňa sa otočila a pelášila za svojimi. Na tom skle som nemal foto, ale prst zo spúšte som až potom odtiahol a zhlboka sa nadýchol... Psi, čo k úlovku následne dobehli, už len tú svoju štekali. No ja som v tom počul slávnostné halali...Pri "poslednej leči" som poľovníčke úprimne zaželal nielen "Lovu zdar!", ale i hodne zdravia a v živote veľa šťastia.

lesnica1 : tak už len na neho počkať a odplatiť mu to nie? On by si isto rozmyslel koho a kedy bude naháňať :D

prispejem aj ja - spolocna polovacka, postrielany diviak a bral si to priamo na mna. pri to m cvakal a cvakal videl som mu az do zaludka.. ked bol asi meter a pol odo mna som zakrical, efekt ziadny tak som sa len chytil stromu vedla mna a vyhodil nohy.. (pusku som vtedy este nemal). povedal by som ze neslo o vysloveny utok, jednoducho som stal v ceste.. druhy pripad - v pohone som strielal na prasa, to som chybil, postrielal bachynu o kus dalej v krikoch o ktorej som nevedel a uz bolo zle.. vybrala sa priamo na mna, fucala, grulila (ani sa nedivim, dost sopm ju tou ranou nasral - mala to vzadu pri chrbtici co bolo asi moje jedine stastie lebo ju to spomalilo). pockal som si kym pride az ku mne nech to je na istotu a zrazu - miesto rany len cvak - v tom adrenaline som si zabudol ratat pocet vystrelov.. a potom uz si len pamatam kriky a cernicie a sipy ako sa mi mihaju pred ocami.. tak som pelasil.. a svina za mnou. nastastie sa jej nechcelo pokracovat mimo hustiny, na kraji sa otocila a kus sa vratila spat.. tak som doladoval flintu, vydychal sa a siel za nou.. dostrelna rana nebola problem. ale kolena sa mi triasli este hodnu chvilu potom.. bola to 90 kg svina a mrzi ma to dodnes. A este jedna prihoda kolegu polovnika - spolocna polovacka - na stande strielal na prasa, postrielal a to sa riadne napaprcene vybralo rovno nanho. naboje mal vo vacku na ramene, flinta prazdna.. este ze ma dva metre.. preskocil prasa, kus pobehol otocil sa.. prasa za nim.. opat ho preskocil a zas pobehol.. toto sa opakovalo kym sa snazil vytiahnut naboje.. nakoniec odtrhol cele vrecko, jeden naboj zachytil ostatne sa mu vysypali do snehu, supol do hlavne a dostrelil.. zadychany bol paradne.. :) mala potvora ale nebolo musvsetko jedno. :)

Máme zkušenosti že když prasíko nezůstane v ohni a odběhne postřelené tak jej většinou najdeme otočené ryjem pro směru příchodu. Očekává příchod šelmy, predátora, člověka a čeká na svojí chvíli, chvíli útoku. Někdy k němu ani nedojde, protože zvěř zhasne. Někdy si lehne, ohne přední běhy v kolínkách pod sebe a leží "zadaunované" jako pes. To se pak musí mít člověk na pozoru! U nás jde v 99 % o selata a lončáky, těm se v nehorší člověk snad ještě nějak tak ubrání (když pominu 70-90 kilové lončáky)

Ještě na jednu příhodu jsem si vzpomněl. Stala se mému tátovi a znám ji z jeho vyprávění. Z posedu vystřelil na sele - no, on to už mohl být skoro loňčák, bylo to na sněhu. Prase sice značilo, ale odběhlo... do sousední honitby, do státního (táta byl členem MS s převážně polní honitbou a jen okrajovými částmi lesa). Táta se tedy rozhodl vráti domů pro psa (fenku braky jezevčíkovité) a flintu nechal doma. Do státního by s ní nesměl. Měl samozřejmě jít dohledávku nahlásit, ale to teď není podstatné. Nasadil Betu na barvu a nechal se vést snad kilometr, když tu najednou z boku vyběhlo proti němu ono postřelené sele a rovnou přes nohy. Táta samozřejmě neustál náraz a spadl. Prasátku to ale nestačilo a znovu do něj. Tak se zmohl jen na chránění hlavy a obličeje. Sele do něj asi dvakrát žduchlo ryjem a pak jeje sprostě pošlapalo a davaj pryč. Útok naprosto neočekávaný zpod zasněžených smrčků, že se táta nezmohl vůbec na nic (ostatně ani flintu neměl) a dokonce ani Betyna prase nezastavila (pak prý i s vodítkem za ním odběhla, ale za chvilku se vrátila). Tož se taťka s notně naraženými žebry a nohou odbelhal do vesnice, aby sehnal hajnýho a provedli pak řádnou dohledávku s dostřelením. Víc detailů si už nepamatuju, jen mě zaujalo, jak prasátko zaútočilo jakoby ze zálohy, jako to prý dělá kaferský buvol, a že i malé prase složí stokilového chlapa jako nic.

Tak horarstevo tíško závidím :-DD LaL zdar :-DD

veru, môzes zavidiet :-DDD

sunset ak sa vieš takto vyšpičkovať k všetkým výkonom závidím manželovi :-DD Ako napísal Carpin postrelený diviak môže byť poriadne nebezpečný . Dokonca až smrtelne nebezpešný !

Ano, kňour byl postřelený.

Tak to je excelentní zážitek a zkušenost na celý život. Fotka sice nebude, belest v kolene, asi při změně počasí, je nejlepší osobní barometr. Jenom ta barva je nejasná. Byl snad kňour postřelen?

Bylo mi 14 let a pod naší dědinou byl lán kukuřice, ve které byla tlupa černé. Střelci obstoupili a já spolu s ostatními honci jsme protláčeli. Už padlo několik ran a tuším jsme lán hoblovali podruhé, když jsem uslyšel zprava lomoz a stačil jsem se jen ohlédnout. Na zlomek vteřiny jsem zahlédl hlavu velkého kňoura a pak už jsem jen uviděl modré nebe, střelce okolo lánu a tmu, jak jsem dopadl. Ten frajer mě vyhodil nejmíň 2 metry, protože ta kukuřice byla větší než já a jjinak bych střelce vidět nemohl. Pochopitelně jsem řval v šoku a v momentě byl u mě další honec, co mi je. Měl jsem pravou ruku od barvy, jako bych ji strčil do kýble, ale bolest jsem cítil jen v pravém koleně (občas pobolívá dodnes). A pak jsme viděli, že ta barva je snad všude, kde prase běželo. No a aby toho nebylo málo, tak ten samý kňour pak vyběhl přesně v rohu lánu a to rovnou na střelce, který k němu stál čelem. Ten stačil akorát skočit přes něj plavmo za rukama, jako se skáče přes švédskou bednu. No a prase uteklo... :-)

edu, nebeham ani neplanujem,ale s diviakom za zadkom by som to snad zvladla ako 15-rocna, strach je silna motivacia

sunset Ty ešte v 46 rokoch beháš po stromoch ? Našťastie u nás máme krotké prasiatka a ľudí nežerú ani nenapádajú . Videl som stovky diviakov a vždy utekali iba odomňa . Príbehov a hororov som počul tiež dosť :-D

moj otec ma 77 rokov a poluje od 15-tich rokov, pribehov o tom, co dokaze diviak som pocula desiatky a ked idem na taku spolocnu polovacku ja, tak sa vzdy postavim do tesnej blizkosti nejakeho "vhodneho" stromu

Lesnica tak to je opravdu divočina. Mala si tepláky od blata? :-) No nikde není psáno že kanec nebyl postřelený, nebo jinak raněný a spíš bych se přiklonil k tomu že útočil na psy. Kamarád ze sousedního srdužení šel vloni stoupnout do kukuřice ke kališti.Když to zkrátím, uslyšel funění a asi na 10 metrů před ním vylezl kanec, tak 150 kg. Jak přišel tak odešel. Za chvilku se vrátil a už šel proti kamarádovi z otevřenou hubou plnou pěny a řičel. Zbraně mu prý trečli tak 7cm ven. Flinta šla z ramene dolů ještě pár kroků a musím střílet si říkal.V tom se z nedalkého potoka přiřítila očividně menší bachna (zřejmě uslyšela řičení kance) a pustila se do kance. Boj prý trval jen pár vteřin a oba zmizeli v kukřici.Pak bylo prý jen slyšet jak se bachně vrací zpátky k selatům do ptoka. Když my to hned kamarád volal, ještě se mu třásl hlas a to je to kus chlapa, který má pro strach uděláno. To vše se odehrálo na vzdálenost necelých 10 metrů od kamaráda.Myslím si že kanec si chránil své teritorium před nevítaným návštvníkem. Podle mě takový by si zasloužil dobře mířenou ránu. Nevím jestli ten samý, ale ten samý rok potrhal při sčítání bažantů před na hony dva psy.

Lesnica1, tak to musel byť riadny adrenalín, veď diviak je čierny rytier.

no priatelia, tak po dnešnom zážitku môžem do tejto diskusie prispieť aj ja! Bolo poveané, že diviača zver je agresívna iba ak je poranená, či ked diviačica bráni mladé. OMYL!!! Tak si dneska len tak kráčam po okraji hory, kde sú ohniská a ľudia tam chodia opekať, denne tadiaľ prejde plno hubárov, psíčkarov , detí...Vybrala som sa po tejto starej zvážnici i ja, môj vlčiak, bullteriérka a šteňa BF. Zrazu asi 20m pred nami za vývratom zlomilo konárik. Myslela som, že srnčia. V tom som počula sfučať diviaka. Tak si len tak spokojne stojím, že však diviak a čo? Chytila som šteňa BF, že nech vidí diviaka. Diviak vybehol na zvážnicu a len vtedy som zbadala veľkého vyše 100kg kanca a on stál uprene sa na nás pozerajúc. V tom vykročil oproti nám. Zakričala som na neho. diviak prebehol cez cestu do smrečiny napravo. Tak ja mysliac si, že je všetko fajn, chcela som pokračovať v ceste.Aha, diviak sa vrátil, ale už behom sa vybral na nás. Hned som dala vedieť nohám a utekala som preč. Vlčiak utekal so šteňaťom predomnou a tá hlúpa bullteriérk asi mysliac si, že sa hráme, vyskočila a stiahla mi tepláky na pol zadku. Chcela som si ich vytiahnúť, lenže v tom mi noha sklzla a na blate som sa apošmykla. Obzrela som sa a diviak už nás dobiehal. To ste mali vidieť tú rýchlosť! Hlavou mi len prebehlo-skry sa! Ale kam a s 3 psami? ak nás zacíti, je koniec a čo tie psiská? keby sa aspon postavili proti nemu, ale vlčiak sa diviakov bojí a bullteriérka-kto vie? Tak som len dúfala, že ak sa ešte teraz otočím, už za nami nebude. Bol! Prehnal ma niečo cez 100m a potom spomalil. našťastie! inak neviem, čo by bolo. Prišla som domov a povedala som to mame. Pýtala sa ma, kde presne to bolo. Vraj tam bola dneska na hríboch a stretla dákych chlapov, ktorí jej vraveli, že na nich tiež vybehol diviak.

Re:Edu, ak sleduješ Tv CZ, zrovna včera bolo zpravodajstvo z libereckého kraja, kde založili plašiace odpudzovače v miestach, odhiaľ diviakov chceli odohnať a bolo tam komentované, že ich účinok je založený na "ľudskom pachu s prídavkom nežiadúcich zložiek". Mne to pripomína parfumériu napudrovaných manekýn. Nebudeš tým tiež už načuchnutý? Ak chceš mať úspech aj u "svíň", ak tomu dobre rozumiem - musíš zmeniť odér!

a mna tie svine nikdy nepočkajú :-))

parohac museli ťa sledovať ked vedeli kadial pojdeš :-))))

Podle mého nelze říct, že černá zvěř se zachová v daném případě tak, nebo onak. Dle mého názoru je to podobné jako u psů, některý je ostřejší, jiný měkčí. Pravda je taková, že černou v žádném případě nechce podceňovat a každý nepříjemný zážitek vás v tom jenom utvrdí, ikdyž je veden v sebeobraně, tak vám to v daný moment může být jedno. Strach veřejnosti z divočáků v naší honitbě využívám. Když řeknete neukázněnému návštěvníku lesa s pejskem na volno, aby si ho uvázal, pošle vás často někam, když mu ovšem mile poradíte ať si pejska uváže, protože se jako kynolog obáváte o zdraví tak krásného psa z důvodu možného napadení divokým prasetem dosáhnete ve většině případů efektivního výsledku a dotyčný vám ještě poděkuje. A lžete snad? Stát se to přeci může.

oni sa uz prestali aj bat.Minule son isil s posedu asi o deviatej ,este som aj piskal aby usli ale za zakrutou si ma pockali:))asi za 3sekundy som bol na strome:)

Binka samozrejme postielaný diviak môže človeka i o život pripraviť nie iba o zdravie . Diviakov pribúda i u nas.

Napadení postřelenými divočáka je u nás za posledních 5 let čím dál víc. Množství narůstá s množstvím lovené zvěře. Má poslední zkušenost má souvislost s mou fotkou odkaz . Kolega střelil na sele večer, jeho pes ho zvednul a nezastavil, nestrhnul(postup doledu nekomnetuji) Tak jsme ho jeli druhý den odpoledne dohledávat. Už za skoro za šera, po přibližně 3 km stopě Jsme pustili už tak unavené psy navolno. Jenže v houští byla zalehlá zdravá prasátka tak psi ožili a vyrazili za nimi. Já šel dál po pobarvené stopě do houští, kulobrok na rameni a nejednou se rozestoupily větvičky a ten "mamut" se na ně vyřítil a skoro se mi otřel o nohavice.Jasně že jsem nestačil ani sáhnout po flintě a byl pryč. Když okolo mne sele probíhalo tak seknulo hlavou jako kdyby mělo mít tak o 100 kilo víc. Vyběhlo na kolegu který ho dostřelil. Je vidět že i takhle malá selata mají tendenci zalehnout hlavou proti směru své stopy(příchodu) a v případě nebezpečí zaútočit. Sele mělo za plecí prostřelenou škáru a kousek svaloviny. Lovec střílel z poměrně vysokého posedu pod svážnici.

binka samozrejme ,že postrielaný diviak ,kludne i lanštiak môže vážne zraniť prípadne človeka i ohroziť na živote . Každý tvor bojuje o život aj diviak . Iné stretnutia nepovažujem za nebezpečné a častokrát sa ľudia obávajú uplne zbytočne sa pohybujú po lese v strese z krvilačných diviakov.

Pro přítele Stopára. Předloni jsem při ranní šoulačce zahládl na okraji řepky dva lončáky. Lončáci vyběhli z řepky a krokem odcházeli pryč šikmo ode mně. Zaklekl jsem na polní cestě a na slabšího na přibližne 70 metrů vytřelil (7x57 střela PTS). Lončák bez značení odběhl do řepky. Na nástřelu jsem nenašel ani kapku barvy tak jsme zajel pro svojí jezevčici Binku. Binku jsem vypustil navolno do řepky(se řemenem je to nemožné).Binka si po 15 metrech začal hlásit, bude veselo mě napadlo, Binka totiž zhaslé prase nehlásí.Puškohled jsem dal z kulovnice dolů a vyrazil k centru boje. Nohami jsem si dělal v řepce uličku, abych měl v případě útoku kam uskočit.Přišel jsem k oběma přibližně na 3 metry a v pokleku mezi stonky zahlédnul černou kouli. První co mě napadlo,vystřelit někam do hrubého, jen ať to neuteče. Jenže co čert nechtěl, nevyšla mi rána (samozřejmě jsem neodjistil) a lončák vyrazil na mě. V té chvíli jsem stačil ješťě přebít a vystřelit víceméně pod nohy na hormadu valícího dosti naštvaného černého rytíře. V místě zálehu bylo pár kapiček barvy. Prohlédnul jsem nohavice, nohy a zjistil že kromě špinavých nohavic (nemyslím vzadu) mi vlastně nic nedělal. Po nutné cigartece jsem se opět vydal, idkyž s větším respektem, za hlásící Binkou. Binky jsem pozici jsem identifikoval podle chvějících se stonků, o kus dál se chvěly stonky pohybem divočáka. Blíž než na 5 metrů se mi k němu po první zkušenosti nechtělo. Zkusil jsem Binku přivolat a když byla v bezpečné poloze tak jsem z kulovnice nad hlavou vystřelil směrem ke chvějícím se stonkům, prase zařičelo a pryč. Binka opět za ním a začala znova naháněná. Po chvíli jsem zkusil Binku odvolat a počkat jak se bude prase chovat. Prase chodilo v kruzích a divně chrčelo. Odešel jsem tedy z řepky a po hodině a půl se s Binkou vrátil zpátky. Binka opět hlásila a mě opět polil pot. Lončák už byl ale už zhaslý, Binka si na něj jen bafla. první ranou bylo střeleno na zadní komoru šikmo, výstřel za plecí, druhá rána( zřejmě rána s kulovnicí nad hlavou) trefila shora krk, rána hluboká až k obratlům. Prase vybarvilo dovnitř. Byly jsme tedy s Binkou v pořádku, ona odvedla skvělou práci a já se zapotil při tahání divočáka asi 130 metrů vzrostlou řepkou. Bůh ví jak by to bez psa dopadlo.

zial, stalo sa mi par krat, ze som nevedomky vyrusil bachynu na zalahu, kde mala male prasiatka...nikdy nezautocila, vzdy usla, aj ked boli cerstvo narodene...i ked ona o mne vedela, vybehla zo zalahu az v poslednej chvili....

Pokud vlezeš v huštině k bachyni,která tam má malé selata,které ještě nejsou schopná dosti dobrého pohybu tak bude grulit a funět ten co tam vlezl rozhodně ne ta bachyně.

niekde na zaciatku tejto diskusie som pisal, ze sa vzdy jedna o obranny utok niecim vyprovokovany...asi pred dvoma tyzdnami sa mi stala prihoda, ktorej rozuzlenie som nasiel o par dni...skusim ju v skratke popisat....boli sme s mojou zenou na prechadzke a zastavili sme sa pri nehlbokom zarastenom jarku...cely jarok bol prekryty silnou hustinou a ja som stal na jeho okraji, ked tu medzi konarmi tesne pod nohami sa z jarku zdvihol diviak...vzdialenost nebola viac ako 2m...nevydal ziaden zvuk, len sa zdvihol presiel asi 5-6m do este vacsej hustiny a zostal tam stat. Moc sme sice toho nevideli, miesto bolo naozaj velmi huste, ale to co sa tam odohralo nepatrilo medzi standartne spravanie diviaka...miesto, kde stal sa cele otriasalo od toho, ako nervozne hlavou udieral okolo seba do krikov. Nefukol, nezagrulil a jediny zvuk ktory vydaval bolo cvakanie celusti - znelo to ako strngotanie kamienkov. Vedel som, ze to je chvila kedy treba ustupit a co najskor sa z daneho miesta vzdialit - spravanie nasvedcovalo tomu, ze nieco nie je v poriadku...takto sa sprava diviak, ked vyziva soka na suboj...tak sme sa tichucko vzdialili a samozrejme som rozmyslal nad tym co sa to vobec odohralo a hlavne co bolo pricinou takehoto spravania.....o par dni som sa na dane miesto vratil...prelozil som okolite hustiny a nasiel som vysvetlenie....len niekolko metrov od daneho miesta sme nasli zhasnuteho asi 100kg diviaka...takze kruh sa uzavrel a zaver? Diviak bol postreleny a uz na konci svojich sil...aj ked by mohol okamzite zautocit uz pri prvom vyruseni neurobil to, ale odisiel kusok dalej a vystrazne cvakal celustami, cim nam dal priestor na ustup...takze i tento moj posledny zazitok potvrdzuje, ze aj diviak zautoci skutocne iba v tej najkrajnejsej situacii a ked uz nema ine vychodisko....

Keď grúli a funí, tak o tebe vie. Horšie by mohlo byť, ak by nevedela.

Ano bachyňa grúli aj funí a to je obyčajne všetko na čo sa zmôže ! Aj kanec sa môže vyrútit :-) nie však preto aby bežal za človekom ! Čo sa týka spoločných poľovačiek sem tam sa nejaký kontakt stane pripúšťam ,že sa diviak bráni je to normálna vec každý tvor bojuje o život !!! Ale nemám rád prehnané veci ,že niekde v kríkoch číhajú diviaky na ludí a útočia na nich ,lebo je to naozaj smiešne !!!

VYBRÁNO Z NOVIN: Hospodáře mysliveckého sdružení Poodří Štěpána Neuwirtha minulý týden bachyně dokonce vyhnala z lesa v Oderských vrších. „Šli jsme s rodinou lesní cestou a najednou slyším bachyni. Šla s námi houštinou, byla od nás tak deset patnáct kroků a varovala nás. Ona funí, vydává výstražné zvuky, já to znám, tak jsme se hned otočili a rychle spěchali pryč. Bachyně nás doprovodila dalších asi třicet metrů a pak se vrátila k mláďatům,“ řekl Neuwirth s tím, že pozor by si měli dávat hlavně houbaři. „Říkám všem houbařům, proboha, nechoďte do houštin s dětmi, a ani vy, dospělí"!

ja som raz bol na stohu slamy,potom po ceste domov som pocul ako v dateline volaco suchoce,tak som zastal a pocuval,zrazu sa na mna virutil kanec jak hovädo,tak som rychlo skocil po prvom strome,ostal chvilu stat a pozeral,potom odbehol.toto si neviem do dnes vysvetlit

Ano, ale jedna podobná téma tu predtým už bola.

Tato diskusia bola zacata na margo fotky ktoru som sem pridal 22.11.2009 ked na spolocnej polovacke na bazanty nacal zadok mojmu sinovcovy kanec.

Laik, asi som sa sekol, myslím že to nebola táto diskusia ale jej podobná. Ja som to písal niekedy v lete, a táto diskusia bola začatá až koncom novembra. Ospravedlňujem sa.

Laik, myslím že názor na danú tému máme asi podobný, keď nie rovnaký. Ale skús si prejsť túto tému od začiatku. Dal som tam svoj zážitok z jednej spoločnej, a uvidíš tú reakciu. Ako keby som bol najväčší klamár a podvodník ktorí sa chce len predviesť. Ale našťastie som tam nebol sám.