popis: Ráno o páté vyrážím na lov daňka do Velké doubravy. Cesta proběhla bez komplikací tak po ujetí 100 kilometrů sedím již pět minut po šesté v záštitě poblíž předpokládaného říjiště na pokraji asi třicetileté smrkové hou�...Ráno o páté vyrážím na lov daňka do Velké doubravy. Cesta proběhla bez komplikací tak po ujetí 100 kilometrů sedím již pět minut po šesté v záštitě poblíž předpokládaného říjiště na pokraji asi třicetileté smrkové houštiny. Po tři čtvtě na sedm jsem zaregistroval pohyb v listnatém porostu po mé pravé straně. V dalekohledu jsem spatřil siluetu daňčího kusu ve kterém jsem obeznal daňčího špičáka jak se pomalu blíží ke smrkové houštině. Najednou se zastavil a celý se vyšponoval, pak se otočila pomalu se vracel. Vítr ode mne nemohl dostat jelikož mírný vánek vál od něj směrem ke mne.Po sedmé hodině se mi zdálo, že jsem zaregistroval pohyb na pokraji smrkové houštiny, ale nic jsem neviděl. Po chvíli opět a to jsem již spatřil rochajícího daňka na pokraji houštiny. V dalekohledu jsem zjistil, že se jedná o čtyř až pětiletého daňka s rozeklanými lopatami. Daněk zatáhl zpět do houštiny. Po pěti minutách vyšly tři kusy holé zvěře a po chvili se objevila silueta rochajícího daňka. Posadil jsem zaměřovací bod za levou lopatku a vystřelil. Po zásahu jsem spatřil, že se kus zlomil v ohni. Po výstřelu vyběhla tlupa holé zvěře následovaná daňkem. Přicházím k ulovenému kusu jehož bílé břicho jasně září na spadaném listí. Přicházím blíž a stále nevidím žádné paroží, myslel jsem že jsem střelil danělu, která v okamžiku výstřelu překryla svým tělem rochajícího daňka. Přišel jsem ke kusu a zjistil jsem, že jsem omylem ulovil daňka s ulomenou levou lopatou pod opěrákem. Daněk měl také rozeklanou pravou lopatu i s ulomeným opěrákem. Dotáhl jsem daňka na přibližovací linku, kde jsem mu vzdal poslední poctu a v duchu poděkoval patronům za projevenou přízeň. Pak jsem daňka vyvrhnul a přišlo mi na mysl rčení, že slovo vyřčené a kuli vystřelenou již zpět nevezmeš. zobraziť celý popis