Zlomek sekundy v obraze.

Všechno do sebe perfektně zapadlo.Do lesa vyrážím o hodinu později než obvykle.Slunce je ještě vysoko,ale i tak spěchám až ze mě lije jak z konve.Jsem snad třicet kroků od místa kde se dnes chystám zasednout,když mou pozornost upoutá šelest z rokle po mé pravici.Opatrně tam nahlédnu a vidím v oblaku prachu dva srnce zaklíněné do sebe.Během chvíle souboj ustal,silný šesterák odchází směrem ode mě hlouběji do lesa.Druhý si to namířil přímo ke mě.V jedné ruce stativ v druhé stolička,fotoaparát v batohu na zádech.Všechno dělám automaticky jako bych to měl nacvičené.Stativ stolička padají volně na zem,Zrcadlovku vytahuji opatrně,ale bleskově.Už vidím srncovu hlavu ještě nastavit sériové snímání a už jen tak z volné ruky mačkám.Srnec v momentě zmáčknutí odskakuje.Je to v řiti říkám si.Poslední čtyři snímky rozmazané,pátý který byl jako první jsem stihl ve zlomku sekundy.Přírodě zdar!