dvojitá radost

V sedm večer jsem zasedl, ve čtvrt na osm jsem v teple posedového vaku usnul, v osm mě vzbudily divočáci, střelil jsem dvě a jel jsem domů. To asi tak v kostce. Ale teď podrobně. První sele jsem střelil na komoru , padlo a silně odkazovalo. Ostatní divočáci samozřejmě utekli. Sele mělo snahu se zvedat a tak jsem ho kontroloval přes puškohled. Asi po minutě od výstřelu se k seleti vrátila bachyně (metrákový kus )a snažila se ho zvedat. Dost neurvale do něho ryjem narážela. Za ní jsem po chvilce viděl přibíhat další sele, to ale zarazilo na kraji houštiny. Rychle jsem na něj přejel puškohledem a střelil ho ranou na krk. Tím jsem ukončil i snahu bachyně o záchranu prvního kusu.