kamarádi dohledávejte postřelenou zvěř !!! - príbeh

Ve středu ráno jsem vzal Frony a šli jsme se jako obvykle projít po revíru.Neušli jsme ani 300 metrů od auta a fenka již v nedaleké houštině hluboce hlásila divočáky.Neváhal jsem a spěchal za jejím hlasem.Když jsem přišel do houštiny uviděl jsem sedícího lončáka a kolem něho zuřivě útočící Frony.Nestačil jsem ani zamířit a lončák vyrazil proti mě,vystřelil jsem.Kňourek sice změnil směr,ale odběhl zpět do houštiny pronásledován Frony.Nastalo opět zuřivé hlášení a tak jsem se znovu vydal fence napomoc.Fenka však bez problémů postřeleného divočáka zastavila, nepustila ho z místa a tak mi ho umožnila bez problémů dostřelit.
Od začátku mne zajímalo,proč divočák seděl a pohyboval se tak špatně na zadní část těla.Když jsem zhaslého divočáka prohlédl ihned jsem pochopil o co šlo,kňourek měl na kýtách asi tak týden starou střelnou ránu,která byla již plná červů a proto jsem byl moc rád,že jsme mu s Frony tímto dostřelením ukončili trápení.
Z Froniny práce jsem měl jako vždy moc velkou radost,ale na druhou stranu jsem se bohužel znovu přesvědčil o tom jak špatně je ze strany některých myslivců prováděn dosled postřelené zvěře,a to by se opravdu stávat nemělo..............