popis: Jelena jsme poprvé přečetli na začátku říje kdy mi ho popisoval kamarád a nebudu lhát, když řeknu že jsem mu nevěřil... Ale cosi mě hlodalo co když je na tom jen trochu pravdy a tak jsem se začal místu více věnovat. Přečetl jsem...Jelena jsme poprvé přečetli na začátku říje kdy mi ho popisoval kamarád a nebudu lhát, když řeknu že jsem mu nevěřil... Ale cosi mě hlodalo co když je na tom jen trochu pravdy a tak jsem se začal místu více věnovat. Přečetl jsem v místě dva slušné jeleny asi 10 letého nerovného dvanácteráka a mladšího 7-8 letého jednostranně korunového desateráka. Podle troubení jsem však dole v bukové stráni, který začal troubit na říjišti a pak se pomalu vzdaloval strání směrem dolů na louku. Rozhodl jsem se že ho zkusím ráno. Ve tři ráno cinknul budík a už jsem mazal do stráně. Pomalu jsem šoulal po vrstevnicovém chodníčku který místy úplně mizel a tak jsem měl v celku problém se orientovat kde vlastně jsem. Nikam jsem ale nespěchal. Zdola jsem slyšel pobroukávat dva jeleny. Podle troubení byl jeden starý pardál. Čekání bylo nekonečné ale když už se začalo pomalu rozednívat, začalo se troubení přibližovat blíž a blíž ke mě jak jeleni stoupali do hor. Pořád jsem bral dalekohled a sledoval bukovou stráň a hledal sebemenší pohyb. Podle troubení jsem věděl že mladší z jelenů musí být každou chvíli vidět. Měl jsem poloviční vítr a tak jsem nemohl jelena moc nadcházet. Najednou jsem cca 300m šikmo podemnou zaregistroval pohyb. Laň, za ní druhá, třetí a s ní kolouch. Za nima asi 50m vidím další kus. Jelen! Už jsem rozpoznával bílé hroty výsad. Jelen se přibližoval a a já nemůžu uvěřit vlastním očím...na pravé straně místo nadočníku kratší lodyha a na konci klepeto. Umíte si představit co to se mnou dělalo...srdce mi začalo bouchat tak, že kdyby se jelen trochu zaposlouchal do ticha tak bych ho musel zradit už jen tím... ještě čtu vršek a rozhodl jsem se jelena lovit. Sundal jsem dalekohled a boty a jen v ponožkách jsem se potřeboval přišoulat o takových 60 m blíže aby mi jelen neprošel za terénním zlomem nahoru do mlaziny. Podařilo se mi to, ale ztratil jsem pojem o tom jak se pohybovala zvěř... při šoulání jsem je neviděl. Pomalu se blížím k místu, odkud jsem chtěl střílet když koukám a holá už je cca 50m nade mnou...najednou se z bukového očka přímo proti mně vynořil jelen na 20m... byl jsem na ránu ve špatné pozici tak si říkám... teď už mi nemůžeš utéct i když tě zradil... Rychle kleknu na koleno zamířím na ostro na jelena na spojnici krku a trupu a zmáčknu spoušť...ozve se jenom strašné cvaknutí do ticha... já blbec mám zajištěno... Jelen bekne a je okamžitě zrazený a rychlým krokem dohání holou. Jsou už po hromadě a jelen se snaží parohama strkat laně do smrkové mlaziny a tam už bych neměl šanci... kvůli náletu se nedá střílet a jelen i s laněmi mizí v mlazině až na šmolu, která zůstala stát před mlazinou...a pak stala neuvěřitelná věc... jelen se ještě vrátil pro šmolu a když se otáčel zpět už jsem ho měl v kříži a bác... jelen se po ráně vzepjal na zadní a cca 3 vteřiny takto stál až se zhroutil dozadu na záda a už jsem jenom viděl jak sem tam pohne nějaký ten bouček než vše utichlo. Pořád si v hlavě přemítám co se stalo a jak je to možné...pak mi to dojde...Sv. Hubert mi ho prostě chtěl nadělit tak to udělal...byl to nezapomenutelný lov a pro mne životní jelen... děkuji Sv. Hubertovi. Lovu zdar! zobraziť celý popis