popis: V sobotu jsem se rozhodl, že vyrazím do revíru. Jelikož ho mám 50 km od domova vyrazil jsem na večerní, noční a ranní čekání. Z domova vyjíždím okolo páté hodiny odpolední s tím, že ještě objedu krmelišťata a dosypu automaty ...V sobotu jsem se rozhodl, že vyrazím do revíru. Jelikož ho mám 50 km od domova vyrazil jsem na večerní, noční a ranní čekání. Z domova vyjíždím okolo páté hodiny odpolední s tím, že ještě objedu krmelišťata a dosypu automaty kukuřicí a rozhodím ještě nějaké pochutiny pro čuníky okolo. Po šesté jsem dorazil do revíru a přibližně hodinu jsem rozvážel krmení. Než se mi to podařilo začalo pršet a tak jsem se rozhodl, že vynechám večerní šoulání po srncích a rovnou zasednu na kazatelnu u které je automat. Usedám okolo pul osmé. Déšť stále padá a tak se uvelebuji na kazatelně. Okolo osmé déšť slábne a z lesa vytahuje srna na louku před kazatelnou a bere paši. Takto vydrží než se setmí a poté mizí zpět v lese. Voda stékající z listu stromů na zem a do kaluží mě drží stále ve střehu, že už by něco mohlo jít a tak beru co chvíli do ruky termo a projíždím okraj lesa jestli už tam nejsou čuníci. Do půl dvanácté jsou to samé plané poplachy. Až v půl dvanácté v noci jsem uslyšel zřetelné prasknutí větvě. Beru termo a vidím, že z leva se pod automat přikrádají čtyři lončáci. Měním termo za ZH. Zapínám yukona a najíždím na čuníky. Ti jsou ale nějací neklidní. Stále přebíhají zleva do prava a zpět. Výstřel by byl nejistý a tak stále čekám. O půlnoci prasata mizí. Vše kolem utichá a já si nadávám, že jsem nezkusil vystřelit. Do půl druhé ještě vydržím v bdělém stavu, ale pak na mě začne doléhat únava a tak se natáhnu na lavici. Občas z mělkého spánku procitnu a zkontroluji okolí termem. Nikde nic. Až v půl čtvrté mě probere mlaskání a občasné zakvičení jak se prasata pošťuchují. Kontrola termem. Jsou to opět ti čtyři lončáci. Rychle měním opět termo za ZH, opět zapínám yukona a hledám prase co by stálo na široko. Po asi pěti minutách se jeden kňourek oddělí od ostatních. V tu chvíli usazuji tečku na plec a mačkám spoušť. Po ráně slyším jen lomoz odbíhajících kusů. Kňourka nikde nevidím. Po pěti minutách slézám a jdu pro auto, kde mám mého věrného společníka Vencu. Nasazuju gps a vedu Vencu na nástřel. Venca si ověří nástřel a už mě táhne do bordelu vrbiček, kopřiv a svízelu. Udělám asi tak pět kroků a už cítím jak něco cupuje. Rozhrnu buřeň a už vidím zadní běhy prase. Následuje velká pochvala. Prase vytáhnu na plac, kde ho vyvrhnu, naložím do auta a jedu na chatu. Než se všechno povede začne se rozednívat. Na chatě pověsím prase a vyměním si ZH za kulovnici a jdu si sednout nedaleko chaty na posed co je na zemi. V půl šesté ráno vidím srnu vytahující na louku. Po chvíli se dává srna do běhu a za ní se vynořil srnec. Parůžky tak tři centimetry vysoké. Lovný kus, ale bohužel šanci mi nedali k výstřelu. A tak sedím dál. Po šesté ráno zaregistruji pohyb v levém okénku. Vidím dvě prasata jak zatahují k potoku a na další pastvu, kde jsou remízky s lískami. Rychle se rozhoduji kudy jim nadejít a vyrážím .Po asi pěti minutách narážím na prasata, která mě zjistila ve stejnou dobu jako já je. Rychle kulovnici do ramene ,odjistit, najít prase v puškohledu a v tu chvíli kdy už jsem byl rozhodnut vystřelit uslyšel jsem pod sebou slabé kvíknutí. Kouknu pod sebe a tam pobíhají malí markazíni. Zajišťuji kulovnici, dávám ji zpět na rameno a pomalím krokem se vracím na chatu, kde už na mě čeká majitel honitby s kávou, která přijde vhod. Tímto ukončuji víkendový lov. Děkuji Dianě a sv. Hubertu za pěkně prožitý víkend Lovu Zdar! zobraziť celý popis