popis: Začaly prázdniny. V sobotu 2.7 jsme odpoledne odvezli holčičky na letní tábor, který je myslivecky zaměřen na vzdělávání dětí. Hned cestou domů Jíťa navrhnula, že bychom mohli jít večer ven. Prázdniny je období, kdy si čekaný...Začaly prázdniny. V sobotu 2.7 jsme odpoledne odvezli holčičky na letní tábor, který je myslivecky zaměřen na vzdělávání dětí. Hned cestou domů Jíťa navrhnula, že bychom mohli jít večer ven. Prázdniny je období, kdy si čekaných užívá nejvíc. Odpoledne beru Čaka a jdeme obhlédnout lokalitu nad štipoklaským dvorem. Z kukuřice do pšenice evidentně vytahuje černá. Tam bych se měl dojít podívat. V pšenici zjišťuji dobrého šesterák v nejlepších letech. Posed u dvou dubů je po větru opřený o jeden kmen, ale před ním je veliká ulomená větev, takže by z něj nebylo vidět. Na horním rybníku s potěchou zjišťuji hejno mladých kachen a z porostu postupně vytáhne 23 dospělých kachen. Po záplavách je rybník plný všelijakých dobrot, tak si tady kachny užívají. Čak už toho má v tom teple dost, tak jedeme domů. Večer tedy nevyrazíme ke dvoru, ale podíváme se ke Smrčí. Tady se vždy ukáže nějaký slušný srnec, nebo naopak bulkař. Jíťu posílám na kazatelnu na staré polní cestě. Z jedné strany je makové pole, vpravo klínovitá louka a pak les Smrčí. Louka nebude ještě posečená, takže je zde velká šance na pozorování zvěře. Sám zůstávám na nedávno posečené louce Za Frýdů. Předloni jsme sem do stěny lesa s holkama přesunuli sedačku a hned ten večer jsem z ní ulovil špičáka a lišku. V dálce z jiného makového pole vytahuje srna a dvě srnčata. Netrvá to ani 10 minut a z lesa vytahuje srna. Krátce bere pašu a náhle zpozorní. To od vesnice směrem ke mně jede někdo na mopedu. To mám tedy radost. Naštěstí mě řidič registruje a otáčí svůj prskolet směrem ke vsi. Srna už je v lese, ale po chvilce jí střídá spičáček. Vytahuje ve vzdálenosti nějakých 15 metrů, takže mám možnost ho pěkně přečíst. Špičky ještě v lýčí, ale výška nějakých 7 cm. No osobně bych ho ulovil, ale držíme se zásady 5 cm a níž. Vítr mi jde z lesa do zad a tak srnec, když popojde před posed, odskakuje do máku. Na druhém konci louky se ukazuje „tuctový“ šesterák. V lese praskne větvička a hned vedle posedu sedí „Matěj“. Chvilku jistí a pak se vydá do louky na mladou travičku. Sotva od zajocha zvednu hlavu, zjišťuji na hraně lesa kus srnčího. Beru dalekohled a ejhle. To je špičák, a dost nízký. Teď už budu lovit, abych snad neurazil Dianu a neztratil její přízeň. Srneček postupuje do louky, a když si myslím, že stojí na široko, najíždím bodem za plec a hladím spoušť mojí Máni. Rána z osmy houkne krajem lesa a srnec odskakuje do okrajových osik. Na levém boku vidím flek barvy a pak i jak ztěžka zaskočil do lesa. V těch místech je slyšet i odkazování. Zapaluji cigáro a koukám, co se děje na okraji vesnice, v zahradě poblíž kterém mám zaparkované auto. Pán v montérkách tam nejspíš své manželce oznamuje něco ve smyslu „že kouká, jestli oni nestřílejí proti domům“. Dneska se mi fakt nechce hádat s někým kdo si o nás myslí, že bez rozmyslu pálíme po všem a jakýmkoliv směrem. Když nebude zbytí, mám v rukávu hodně argumentů. Píšu Jíťě, že mám srnce, ale ať klidně sedí až do tmy. Ještě za světla jdu z posedu, abych udělal nějakou slušnější fotku. Jenže co to? Já srnce v lese nikde nevidím. Obcházím všechna náletová kola smrku. Vždyť jsem ho viděl, když do něčeho zeleného zaskakoval. Přeci nepojedu domů pro holky. Vždyť kolem něj musím chodit. Na staré cestě na okraji lesa náhle nacházím barvu. O půl metru dál další a už ho vidím. Srnec leží složený v bývalém příkopu cesty pod větvemi starému smrku. Chodil jsem kolem něj, ale byl větvemi tak maskován, že nebyl vůbec vidět. Srnec má na jedné straně 3-4 cm lodyhu vy tvaru kalichu na druhé straně špičku. Zajímavá trofej. Srnci zakládám poslední hryz a sobě úlomek. Za šera přichází Jíťa a cestou ulamuje úlomky. Těch ale netřeba, tak mi jen gratuluje. Samozřejmě si neodpustí poznamenat, že jí tam zase nic nepřišlo. Doma srnečka věším do stodoly a pak už stačí jen stvrdit úspěšný lov panákem slivovice. zobraziť celý popis