Jíti jednička

Včera byly holčičky u babičky, tak jsme vyrazili do lesa. Jíťa k Dolním Kněžekladům, já hlouběji do honitby ke Štipoklasům. Za necelou hodinu slyším ránu. To bylo jistě od sousedů z Dobšic. Na mé překvapení píše Jíťa, že střelila srnce. Tak alou z posedu a za ní. Radost obou byla veliká. Při předání úlomku a provolání lovu zdar jsem cítil hrdost. Doma jsme úspěšný lov zpečetili hořkým fernetem. PS. I s těmi nehty se nechá srnec vyvrhnout. Musí ale prý to vyvrhování trénovat. By mě zajímalo na čem :-)