Lov srnce se synem

Minulý týden v neděli jsem slíbil synovi, že půjdeme na mnou obeznaného srnce I.v.t. Usedáme na kazatelnu po 18 hodině a kromě zajíců nic nevidíme. Bylo 20'15 a z lesa vytahuje pruběrná jednička. Pomalu chystám kulovnici a z potoka vybíhá další srnec a odhání ho za kopec. Po chvíli vidím starého srnce se vracet zpět. Když ten večer beru kulovnici po druhé do rukou, obeznávám srnce ve III.v.t. Srnec mi ale nedal šanci vystřelit, zatáhl do potoku. Ten pohled Štěpánka, taťko proč jsi ho neulovil? Říkám mu, třeba vytáhne z potoka.... Za 15 minut se tak opravdu stalo. Vyšel na 100 metrů od kazatelny. Beru znovu kulovnici do rukou. Najednou nás natáhl a poodběhl cca na 160 metrů. Rychle přitahuji variabl na 12, usazuji kříž na komoru a lehce pohladím spoušť. Srnec po ráně odskočil do potoka, kde zhasl. Těch pět minut bylo nekonečných syna udržet na posedu. Šli jsme na nástřel, kde byl dostatek barvy a po ní jsme došli až k srnci. Ta radost byla neuvěřitelná. Před námi leží srnec III.V.T a má nejsilnější trofej. Až mi slza ujela, když mi Štěpánek říkal, že když měl nedávno šesté narozeniny a sfoukaval svíčky, tak si přál, aby jsme spolu ulovili srnce. Diano, Huberte díky za nádherný lov. Lovu, lesu zdar!!! Tikka t3 7x64 Hornady eld-x