popis: Budík mne o čtvrté probouzí do sychravého rána. Venku drobně ale hustě mrholí, uvažuji jestli má cenu vůbec jet do honitby, ale je poslední den odstřelu srnců a do plánu zbývá ulovit ještě jeden srnec. Zvoní mobil a kamarád Vác...Budík mne o čtvrté probouzí do sychravého rána. Venku drobně ale hustě mrholí, uvažuji jestli má cenu vůbec jet do honitby, ale je poslední den odstřelu srnců a do plánu zbývá ulovit ještě jeden srnec. Zvoní mobil a kamarád Václav se ptá zda jedeme, odpovídám, že ano a o půl páté vyrážíme směr Litovel. Za Lipníkem přestává pršet a hned je lepší nálada. Před šestou vysazuji Václava u kazatelny a sám mám v úmyslu jít na kazatelnu o půl kilometru dál. Po příjezdu zjišťuji, že s kazatelny pro hustý podrost není vidět, tak se vracím a vylézám na hromadu smrkové kulatiny po těžbě harvestoru. Před půl sedmou zaregistruji na rubisku pohyb, ale v dalekohledu rozeznávám jen zajíce. Pomalu se rozednívá a ze vzdáleného kukuřičného pole vychází rudl 5 kusů holé dančí zvěře, jde směrem do lesa.Sedím do čtvrt na osm a pak slézám a rozhoduji se šoulat. Beru si z auta fenu hrubosrstého jezevčíka pro každý případ, kdybych střílel.Jdu po rozbahněné lesní cestě a přes cestu mi přechází 3 kusy holé a za němi přichází dančí vařečkář. Skupinka se mi ztrácí v hustém habrové mlazině. Pokračuji dál po cestě a na křižovatce pokračuji směrem k Benkovskému koutu. Ušel jsem asi dvě stě metrů, když zaregistruji v dubové mlazině ve vzdálenosti asi sta metrů nějakou siluetu. Nejsem si jisty o co jde, tak beru do ruky dalekohled. Poznávám siluetu daňka s dobrými lopatami, ale komoru mu překrývá změť kmenů. Volný má asi dvaceti centimetrový kousek krku těsně pod hlavou. Ještě jednou obeznávám paroží, zda má celé obě lodyhy, abych nedopadl jako v loňském roce, kdy měl měl jednu lopatu nad opěrákem ulomenou. Opírám troják o dubový kmínek a umísťuji záměrnou osnovu do středu krku. Mačkám napínáček a ranní ticho přehlušuje zvuk výstřelu. Daněk se po zásahu hroutí, a já neregistruji žádný další pohyb. Vypouštím fenu a po malé chvíli zaslechnu radostné vyštěknutí. To jsem si již jistý, že daněk je na místě. Přicházím porostem k ulovenému daňkovi u kterého sedí fenka a líže barvu ze vstřelu na středu krku. Střela zasáhla krční obratel, proto to okamžité zlomení v ráně. Daněk stál na říjišti, kde měl již zhotoveny říjné hraby, ve kterých zůstal po zlomení ležet. Volám Václavovi, že jsem ulovil daňka a vracím se k autu. Po příchodu k autu mne již Václav očekává a ptá se o jakého daňka jde , ale udržuji ho v napětí, že ho brzy uvidí. Po příjezdu jdeme k úlovku. Václav si daňka prohlíží a pak mi gratuluje k úlovku. Chceme daňka dotáhnout k cestě, ale je tak těžký, že se rozhoduji, že ho vyvrhnu na místě. Po vyvržení to již jde lépe, ale stejně se nám ho podařilo naložit do kufru Octávie jen s nejvyšším vypětím. zobraziť celý popis