Prašivá

V devět večer sedám na čerstvé strniště po ječmemi. V deset míjím lišku. Dvacet minut chodím strništěm, ale nemám ani barvu ani lišku. Je to už třetí liška, co jsem neulovil z tohohle posedu. Notně rozladěn se rozhoduji sedět dál a počkat, co mi noc ještě přinese. Je příjemně, vidět je taky slušně, tak co doma:-) V jedenáct si všímám typického podlouhlého stínu. Bum! Tahle leží. Šupajdím k lišce a zjišťuji, že jsem jí udělal dobrou službu - moc srsti už jí nezbývalo a života nejspíš taky ne. Jsem připraven pokračovat v lovu, ale prudký déšť mění moje plány. I tak odjíždím celkem spokojen. Žňovým lovům zdar!:-)