Přesný

Setkání první: listopadové ráno, lišák přichází na vřeštidlo a zůstává stát ve stařině na 70 m. Já držím v ruce brokovnici a myškováním se ho snažím přesvědčit, aby popošel ještě aspoň 30 m. Marně. Dlouze se mi zadívá do očí a celkem nevzrušeně mizí. Mrzí mě to dvojnásob, protože je opravdu velký. Setkání druhé: čtrnáct dní zpátky, první a nejspíš poslední brněnský sníh. Lišák vytahuje ze svého kouta přesně v sedm a čáruje na horizont. Dloooouho ho přemlouvám hlasem lasičky. Konečně ho mám v kříži. Ustaluji bod, mačkám spoušť a...NIC. Neměl jsem nabito... Lišák samozřejmě nečeká a mizí v akátech. Setkání třetí: noc před úplňkem, jasno, bezvětří. Co jiného dělat, bez jít na lišky? Podaří se mi vyrazit tak, že bych to mohl včas stihnout na místo své dvojnásobné liščí potupy. Mířím proto na Drásalovu pastvinu a v 18:45 sedím. V 19:00 vytahuje lišák. Je přesný. V 19:02 lišák zůstává v ohni. Taky jsem byl přesný. Uctivě smekám nad statným bojovníkem. Váha ukázala 7,5 kg.