popis: V sobotu odjely holky na týden na dámskou dovolenou na Lipno. Odpoledne trávím na oslavě 60-tin kamaráda myslivce. To je těžký osud dočasně opuštěného manžela a otce. V neděli dopoledne prší, tak se práci okolo domu věnuji až od...V sobotu odjely holky na týden na dámskou dovolenou na Lipno. Odpoledne trávím na oslavě 60-tin kamaráda myslivce. To je těžký osud dočasně opuštěného manžela a otce. V neděli dopoledne prší, tak se práci okolo domu věnuji až odpoledne. Večer přijede Jenda na kus řeči a už je oblečený na posed. Prý zasedne za Pořežany do některého z průseků v řepce. Já hodlám jít jen tak někde „kolem vsi“. Jenda před osmou odjíždí a já jen nakrmím psy a už se chystám. Kus od Dolejšky zemědělec, asi spíš z donucení, nechal v lánu kukuřice dva pásy žita. Všichni kolegové teď pasou po černé kolem řepek a tohle místo je tím zapomenuté. Do již sklizeného pásu není z žádného posedu vidět a tak volím sezení na stoličce. Je 20:06, když vystupuji z auta. Nabíjím kulovnici a pomalu postupuji v kukuřici vyjetými kolejemi podél silnice. Kukuřicí odskakují dva kusy srnčího. Vyčouhnu do průseku a za dolinkou tak na 300 metrů vidím na strništi dva kusy. Srnčí. Ale nemají krky. Dalekohledem zjišťuji, že jsou to dvě buchtující selata. Opatrně tedy šoulám podél kukuřice, abych došel na rozumný dostřel. Jenže selata na nic nečekají a zatahují do kukuřice. Popojdu ještě pár kroků a přes průsek přebíhá další sele. To už zasedám a než se připravím tak se na okraji kukuřice na chvilku ukáže malé rezavé sele. Kulovnici mám položenou na stehnech a tak nestíhám menší sele, které sprintuje přes průsek. To bylo zjevně menší než první tři. Od průseku je to pár metrů k výběžku dubového lesa. Selata a možná i další kusy zde dělají celkem rotyku. V lese to šustí, láme, praská. Ty půjdou do potoka za vodou a už je dneska neuvidím. I když z pravé části kukuřice je slyšet pohyb jiné zvěře. Z leva od lesa z kukuřice po chvilce vytahují první čtyři selata a buchtují. Vzdálenost dobrá, tak kuli do trojnožky odjistit, zamířit a pác. Sele krátce kvičí a zhasíná v ohni. Jedno sele odbíhá k lesu, ostatní do pravé části kukuřice. Koukám na hodinky a je 20:24. Marně ještě chvíli čekám, jestli se sele od lesa nebude vracet přes průsek za parťákama. Temná obloha na západě věstí bouřku a za té bych tady nerad zkejsnul. Proto za chvilku stojím nad seletem. Na naháňkách většina lovců, když uloví větší kus než by měli, se vymlouvají, že mysleli, že ten kus byl menší. Já zase stojím nad seletem odhadem 12 kg a říkám si, že se mi zdálo být větší. Sele fotím a rychle vyklidit pole, než přijde buřina. Doma sele vážím (vyvržené opravdu 12 kg), nechávám vyvětrat a pozoruji jak z bouřky je nakonec pár drobných kapek. Na dobrý, lovem ukončený den si dávám panáčka slivovice a můžu směle do peřin. zobraziť celý popis