Opět po roce

Po bláznivém v týdnu v práci tu byl opět víkend a s tím jako vždy spojený odjezd do honitby. Ačkoliv hlásili špatné počasí neodradilo mě to a po nezbytních úkonech doma po šesté hodině vyrážím směr Český Krumlov. Po sedmé hodině dorážím na místo. Auto nechávám u maringotek. Beru si věci nezbytné k šoulání a vyrážím vstříc novým zážitkům. Pomalu postupuji po pastvinách a dalekohledem kontroluji traviny okolo jestli někde nespatřím nějaký pohyb. Nikde nic a tak zůstávám stát na nejvyšším bodě pastvin,kde má zemědělec vyskládané balíky sena. je odsud nádherný výhled do všech stran. Po chvíli vidím z lesíka vytahovat kus. Beru dalekohled a obeznávám mladého nadějného šesteráka. Za ním po chvíli vytahuje i srna se srnčetem. Na tomto místě setrvávám přibližně hodinu. Po této době beru opět hůl a pomalu pokračuji dál. Teď z kopce dolů,kde ve spodní části pastvy je malý borový remízek,kde dříve byla sedačka a je zde dobrý výhled k mokřadu kolem potoka a k lesu,kde má černá kaliště. Jakmile dojdu do spodního okraje remízku vidím,že na okraji mokřadu stojí kus srnčí zvěře. Rozkládám trojnožku beru dalekohled a snažím se kus přečíst. Je to necelích dvěstě metrů podle dálkoměru. První pohled napovídá tomu,že to bude asi kus holé zvěře. Na hlavě nic znatelného. Kus se pomalu přibližoval směrem ke mě a času jsem měl dost. Vyčkávám a když se kus přiblížil na cca 90 m zjišťuji,že má střapec ten je dosti znatelný oproti tomu co má na hlavě. Neváhám,odkládám dalekohled beru kulovnici a těsně před devátou večer zazní rána. Srnec se po ráně vzepjal a převrátil na záda a zůstal v ohni. Děkuji Dianě a sv. Hubertovi za další nezapomenutelný zážitek. Lovu Zdar!