Upršená

Neděle ráno. Po neúspěšném pokusu vypořádat se s vranami spřádám plány na večer. Vybírám pole s řepkou vklíněné mezi lesem zarostlé strže. Přimrzlý sníh hezky křupe. Odpoledne je jakési hektické a ven se mi nakonec moc nechce. Nicméně věrný svému heslu, že z tepla domova se blbě loví, vyrážím. V pět už sedím na žebříku. Chvilka na zklidnění okolí a zkouším skolit. Nic. Občas přidám zavřeštění a bavím se zajíci, co běhají pod posed. Najednou registruji pohyb na cca 200m vzdáleném horizontu. Liška! Chvilka rozhodování a beru vřeštidlo. Krátké zavřeštění a liška běží jak ve videích od Nordiku. Zastaví na 50m, ale přes větve nemůžu střílet. Pak zase vyrazí, každou chvíli musí dojít pro vítr. Vedu ji v puškohledu a myškuji na pusu. Krátká stopka, ale nestíhám. Další start. Už jde opravdu o metry. Myškování, brzda a prásk.. Liška zůstává v ohni. Plán na další čekání ukončuje po deseti minutách prudký déšť a vichr. Když jdu k lišce, sníh už rozhodně nekřupe. Mladá fena. Škoda toho počasí, možná by za ní přišel lišák. Hladím lišku po slechách, beru ji a v hustém dešti se brodím bahnem k autu.