popis: Večer mne to táhlo k hrachovému poli, kde jsem nedávno „popásal“ tři kusy černé. Moje stanoviště bylo jen na stoličce na zemi. Minulý týden jsme dali s Jendou na okraj pole ke strouze zarostlé stromy, keři a buření přenosný pos...Večer mne to táhlo k hrachovému poli, kde jsem nedávno „popásal“ tři kusy černé. Moje stanoviště bylo jen na stoličce na zemi. Minulý týden jsme dali s Jendou na okraj pole ke strouze zarostlé stromy, keři a buření přenosný posed. Z druhé strany strouhy je pole s řepkou. Na čekanou jedu s malou duší, že bude posed obsazený, neboť kdo by nezvedl hozenou rukavici. Postavený posed = velká šance na úlovek. Posed je kupodivu prázdný. Pro jistotu sebou beru svou teleskopickou trojnožku, kdyby bylo třeba za černou popojít. Tu opírám o spodní příčky žebříku a v klidu zasedám. Každodenní vedro posouvá dobu paše u srnčí na pozdně večer až noční hodiny. Jinak zde vytahuje srnčí už kolem půl deváté. Slunce se posunulo za Písecké hory a na dozrávající hrách vytahuje pár kusů srnčího, vesměs samá holá. Ve strouze to se šerem začíná žít. Zřejmě díky nedalekému prasečáku v této lokalitě pohybuje hodně kun skalaček. Ty se ozvou ve strouze jako první. Do deseti metrů ode mne jsou přírodní nory a stejně daleko vsuk do melioračního kanálu. Je zde tedy možnost vidět i „pantátu jezevce“ nebo, jak mi říkáme, „rozhodčího“. Ve strouze to za stmívání zašustí a po pravé ruce k posedu se vytahuje liška. Opatrně očichává odhozený nedopalek. Ten jí kupodivu nevadí a liška jde k patě žebříku. Tam, ve vzdálenosti necelé dva metry od mých nohou, očichává mou trojnožku. Místo klasického odskočení liška podchází posed. Jen opatrně se pootáčím a jedním okem lišku sleduji za mými zády. Liška zatahuje zpátky pod posed a jemně a opatrně začíná okousávat platové díly mé trojnožky. Ta se lehce seusne a lišče odskočí. Následně se snaží hlodat molitanové části trojnožky. „Já jí snad budu muset ulovit takhle mezi nohama, jinak mi ten vercajk úplně rozkousá.“ Lišku přestala trojnožka zajímat a pomalu odchází do hrachu. To už beru do ruky kulobrok, měním zvětšení a smršť třiapůlek letí ke svému cíli. Vzhledem ke vzdálenosti a k tomu, že jsem lovil košíčkovým střelivem a rána nesedla, musel jsem lišku dohledat a ještě dostřelit. Zvědavost lišek je veliká, ale toto lišče ještě nemělo zkušenosti s lidmi a jejich pachem. Jenda ten večer loví sele, tak se u něj zastavím na kus řeči, vyprávím svůj zážitek a pár minut před „polednem“ přijíždím domů. zobraziť celý popis