popis: Bylo třeba ulovit srnce, nebo divočáka na zvěřinový raut na náš myslivecký den. Nevím, po kolikáté už se večer loučím s rodinkou se slovy, že dneska prasata přijdou, beru Kety s Larou a směřuji do lokality Bučí. K mé nevelké r...Bylo třeba ulovit srnce, nebo divočáka na zvěřinový raut na náš myslivecký den. Nevím, po kolikáté už se večer loučím s rodinkou se slovy, že dneska prasata přijdou, beru Kety s Larou a směřuji do lokality Bučí. K mé nevelké radosti se do té lokality chystá a od auta odchází jeden z našich řad. Není z těch, s kterým bych měl potřebu se nějak vybavovat, tak nezastavuji, jen mu kynu rukou, přes zuby kleji a vymýšlím, kam zasedneme. Sedneme ke Smrčí na sedačku, na rozhraní lesa, louky a řepky. Do louky by mělo vytahovat srnčí a z řepky by mohlo vykouknout i nějaké prásko. Holky jdou, byť nerady, u nohy a jistě čekají na povel „tak volno“. Ten však nepřichází a my cestou rušíme dvě srny zalehlé v louce. Po zasednutí na sedačku musím lehce umravnit jezevčici Kety, která si odvykla odložení pod posedem. Pár kusů srnčího zjišťuji v dálce v louce. Pak kolem holek projde po cestě na louce ve vzdálenosti snad čtyřech metrů srnec. Očividně o něm ví, ale naštěstí ho nevidí. Srnec zatahuje do řepky. A já zjišťuju, že přijel další z kolegů myslivců a jde na svou sedačku k druhé řepce. Za šera v tak vysoké trávě tam bude lovit co? Začínám pochybovat o jeho zdravém rozumu. Poslední světlo slunce je vidět jen za Temelínem, když z míst, z kterých vytáhnul srnec je slyšet šustění listí. Chvíle napětí a v trase srnce si to peláší liška. Kulobrok jde do ramene a jako na povel liška na vzdálenost dvaceti metrů zastavuje. To už jí smršť třiapůlek smete do trávy. Stejně rychle a jako na povel jsou u lišky obě fenky. To už letí páníček z posedu dolů a značně dává najevo nespokojenost s jejich jednáním. Na Laru se nemůžu až tak zlobit, ale Kety, které se teď lehce uvolnila poslušnost, dostává za vyučenou, že po ráně se má ležet dál. Prohlížím lišáka a v kapse vrní mobil. To je kolega zvědavý, na co jsem střílel. Zřejmě ze strachu, abych nestřelil víc prasat než on. No nic holky, jdeme domů. Doma se chlubím úlovkem Jitce a tradičně dvě stopičky na lovu zdar a na dědu. O zvěřinu na myslivecký den můžu usilovat další a další a další den. zobraziť celý popis