Noční lov lišky na sněhu má svoje kouzlo

Včera nám přes den nasypal sníh, který má údajně v dalších dnech roztát. "Mamko to je liščí počasí. Musím na ně." Jitka kýve, už jako myslivec nesmí protestovat. Myšlenku na čekanou na kazatelně V březí zavrhuji. Kdo by se tam třepal autem a matlal se po oračce, když na kazatelnu pod barákem dojdu v "papučích" a lišek je v sousední honitbě dost. Tak jen nakrmit šelmy, políbat všechny holky a po sedmé už sedím v kazatelně. Na bílou scénu z různých směrů vystupuje srnčí, po horizontu se nahání čtyři zajíci. Kolem osmé už očima vidím pohybující se čáru. Už to začalo. Kulobrok do ramene, bod, napínák. Liška táhne do strouhy pod kazatelnou. Je v klusu a ani mé pískání jí nezastaví. Vzdálenost podle orientačních bodů odhaduji na 130 metrů. Odkládám kulobrok a v hlavě si přemítám motto pravých lovců, že je snadné vystřelit ránu, ale odpustit si nejistou ránu je větší umění. Dále mi společnost dělá srnčí, zajíci a nakonec i osm kusu mufloní zvěře. Kontroluji čas. Je deset hodin. Ještě vydržím. Zima mi není, světelné podmínky dobré a co kdyby se ukázal i nějaký ten pašík. Dalekohledem kontroluji hranu lesa a už vidím další lišku, jak vytahuje na řepku. Zjevně ještě nemá hlavu plnou liščích slečen a dámiček a věnuje se chytání myší. Zkouším už se zbraní v rameni myškovat. Liška reaguje, ale žádné kvalty to nejsou. Táhnu s liškou v puškohledu, až si uvědomím, že nevím jak je daleko. Triedrem zjišťuji, že je skoro na hraně starého sadu ve strouze. To je 150 metrů Kulobrok mám na tu vzdálenost nastřelen. Jakmile liška zastaví, tak střílím, aby zase nezmizela ve strouze. Liška opravdu zastavuje, ukazuje levý bok. Rána mě až zaskočila. Na nástřelu je tmavá hromádka, tak by mělo být všechno v pořádku. Cigarety nemám, tak po chvilce vyrážím k úlovku. Lišák leží tak, že mám až pocit, že je ještě živý. Je to dobrý lišák s pěknou kožkou. Vstřel nenacházím, výstřel za plecí. Doma lišáka věším do stodoly a zkoumám velikost hlavy. V tom se z díry skoro mezi slechy vyvalí barva. Už mi začíná svítat. Liška se při domačkávání spouště zřejmě natočila, že vyrazí směrem ke kazatelně a proto ji kule trefila na hlavu a vyšla za plecí. Desetiny vteřiny někdy hrají velkou roli. Doma si dám kalíšek na lovu zdar a s dobrým pocitem, že jsem ulovil lišku na sněhu, zavírám klapky.