popis: Včera celý den přeprchávalo a já se večer ven nechystal. Věnoval jsem se našim princeznám, večer je uložil do pelechu a pak natáhnul šlajfky na gauč a koukal na televizi. Před půl desátou volá Jenda „Jendo budu asi potřebovat po...Včera celý den přeprchávalo a já se večer ven nechystal. Věnoval jsem se našim princeznám, večer je uložil do pelechu a pak natáhnul šlajfky na gauč a koukal na televizi. Před půl desátou volá Jenda „Jendo budu asi potřebovat pomoc. Střílel jsem na prase u řepky a odešlo.“ Tak hurá do akce. Připravím flintu, Kety a jedu k Hůrce. Na kraji řepky pouští Honza po stopě jeho Kenyho. Ten ale běhá nahoru, dolu a nějak se mu hlouběji do řepky nechce. Jdu do auta pro Kety a vypouštím jí po stopě. Prase dobře barví a v řepce je pěkně znát kudy „valilo“. Chvílemi zastavujeme a posloucháme, co se v řepce děje. V tom začne Keny hlásit. Je to jasný, Kety ho našla, škube s ním a Keny žije v domění, že je štětináč ještě živý. Předávám Honzovi úlomek a přeji lovu zdar.Tak jsme ho bez nějakého nahánění našli,psíci si procvičili stopu. My se pěkně zráchali při tahání prasete k autu. Když jsme k praseti došli, tak z druhého konce pole padla rána. Dodatečně zjišťujeme, že kolega Míra střelil lončačku. Chlapcům se daří, protože Honza den před tím taky za domem střelil lončáka. Já asi lovit nepotřebuju, klidně bud chlapcům jen pomahát. Však ona se smůla prolomí. PS: Mrazák neprodávám. Honza mi jednoho lončáka nechal. zobraziť celý popis