popis: V pátek měl být úplněk. Ten nepříjemný a místy škody páchající vítr ustal, po obloze se motaly mraky a místy vykukovala modrá obloha. Černá se, jako každoročně, začala „věnovat“ louce mezi silnicí vedoucí z naší vesnice...V pátek měl být úplněk. Ten nepříjemný a místy škody páchající vítr ustal, po obloze se motaly mraky a místy vykukovala modrá obloha. Černá se, jako každoročně, začala „věnovat“ louce mezi silnicí vedoucí z naší vesnice a komplexem lese, v jehož okraji probíhá hranice honiteb. Místo je to, co se týče možnosti lovu, velice atraktivní. Vytahuje zde černá, srnčí, mufloni a do naší honitby na „lupů táhnou lišky. Prostě Třešňovka. Večer klasicky uložíme Kačí, nakrmím hladovce, přečtu přílohu časopisu Stráž myslivosti, Malá myslivost. Skoro to vypadá, že se z ní klube mysliveček, její vědomosti v necelých pěti letech jsou podstatně větší, než byly ty mé. Pak už jen hubana nastávající myslivkyni Jítě a pakuju se do Vitary. V těchto místech nemůžeme s ohledem na blízkost hranic umístit posed, tak si stoupnu k třešni u silnice a uvidíme, co uvidíme. Betu z auta saky paky a po silnici jede „čtyřsvětlové“ auto. Jasně, Honza jede taky ven. Chvilku debatujeme a Honza jede asi 800 metrů dál na roh lesíka. Buď přijdou mě, nebo jemu. Po chvilce Honza jede zpátky a k Dolejšce, protože kus od lesíka na kazatelně už sedí Míra. Večer je pěkným, společnost mi dělá srnčí a zajíci, jen ti joklíci nějak nejdou. Po silnici od Horejšky si to pomalu šine auto. Ha, nějaký autopirš asi. Jo kulový, to policajti jsou na obhlídce. Jen chlapci pokračujte, nepotřebuju taky žádný dívadlo s kontrolou, který by plašilo zvěř. Otáčím se k lesíku a po horizontu „tancují“ nějaké dva kusy. Zajíci se honcují? Ne Prasata se tam nahánějí a najednou směřují k Třešňovce. Kulobrok do trojnožky, bodík napínák a první kus přechází silnici druhý je menší a třetí má odhadem do 15 kg. Už jsem na komoře toho malinkého, ale nechce zastavit a když zastaví, tak všichni za sebou. Pak proskočí alejí třešní, pár skoků a jsou v pr…. ve skrytu lesa. No dobrý, tak jsem je aspoň viděl. Minulý týden mě jiný rudl takhle překvapil ze zálohy od vesnice a já si taky nevystřelil. To si zaslouží oddychové čvaňho. Za chvíli jede auto po silnici, to Míra se asi těší domů do tepla na manželku. Je jedenáct, noc krásná, zítra nemusím do rachoty, tak ještě vydržím. V půl dvanácté monitoruji za mezí třešňové aleje světlý hřbet. To bude srnčí. Jen proč tak pořád tancuje?? Vidím i druhý a třetí hřbet, ruce už mě bolí od neustálého držení dalekohledu. Potřeboval bych být kousek výš. Ono to „nemá hlavy“. Už vidím proti lesu i ryje. Tři kusy černé přesazují mez a naostro jdou po louce proti mně. Zbraň do pozoru a vybrat to nejmenší. To vpravo, ale stojí stále naostro, na hlavu střílet nechci. Přijde k němu druhé a je stejně velké, otáčí se taky naostro. Třetí kus odchází bokem a „šponuje“ se jak ohař když ucítí bažanta., To není dobrý, sem tam se tady vítr zatočí a rázem můžou být prasíci v tahu. Čekám až se jeden kus natoší bokem a trvá to snah hodiny. Prasíko víc vlevo se otáčí a to mi dává šanci. Po ráně všechny tři kusy ve skupině vyráží k silnici. Kudla, snad jsem ho neminul!!!! Pět metrů před silnici jeden kus padá a odkazuje. To už mám přebito a pozoruji další dva kusy, jak mizí v lesíku. Je 23:49, když si zapaluji povinnou cigaretu. Pak přistupuji ke kusu, zkoumám ránu a kus na nástřelu fotím. Za velké pomoci barvářky a jezevčice doma bachyňku vyvrhuji. Neodpustím si Jendovo poznámku spojenou s možným výskytem Aujezskyho choroby „Nelízejte to, nebo chcípnete“. Bachyňka, dnes už „lončák“ je z těch „slušnějších“ a není plná. Váží vyvržená přesně 20 kg. Pak už jedno trkavé pivo na spláchnutí prachu, doma šťopičku slivovice na dědovo lehké myslivecké nebe a na lovu zdar a alou do peří. Tímto úlovkem jsem jako první ze společnosti zahájil myslivecký rok 2015-2016. zobraziť celý popis