Poštolky v Jeseníkách na Šeráku

Minulý týden v sobotu jsme se s Poštolkami vypravili na naši zatím nejdelší výpravu, která měla prověřit naši výdrž a to na výlet na Ramzovou s výšlapem na Šerák. Ráno jsme vyjeli vlakem ze Štěpánova krátce po půl osmé a i když s mírným zpožděním nakonec vlak přece jen dorazil. Jelo celkem 16 mladých Poštolek a s nimi 4 dospělí, takže nás bylo celkem 20. Počasí nám hned po ránu přálo a tak jsme doufali, že vydrží a dnešní výlet si užijeme. V Zábřehu jsme měli jeden přestup. Přestoupili jsme na rychlík a potom už rychle na místo výšlapu. Do Ramzové vlak dorazil krátce po půl desáté a mohli jsme si vyšlápnout. Dole ještě byly mladé Poštolky plné energie a tak se občas proletěly i mimo vyznačenou stezku, která nás vedla po zelené do místa určení na Šerák. Cesta vedla kolem Vražedného potoka, kde byl v jednom místě velmi krkolomný sestup po úzké cestičce, která byla plná kamenů a mokrého spadaného listí. Poštolky to ovšem zvládli a tak jsme se dostali přes most na druhou stranu Vražedného potoka. Cestou k Obřím skálám jsme sešli na chvíli ze značené stezky, aby jsme v lese našli vodopád pod Obřími skalami, který nás lákal a také se nám ho nakonec najít podařilo. Tekla z něj kaskádovitě voda a bylo to velmi zajímavé. Když jsme si vodopád prohlédli, vrátili jsme se na cestu a šli jsme dále k Obřím skálám. Cestou už některé Poštolky pomalu svěšovaly křídla, ale nakonec jsme všichni zdárně dorazili až k Obřím skálám. Udělali jsme si několik fotek, trošku si odpočinuli, podívali se na krásné výhledy a pokačovali jsme v cestě na Šerák, kde jsme si chtěli dát přestávku a trošku se občersvit před zpáteční cestou. Cesta z Obřích skal na Šerák byla místy opravdu strmá a nakonec se nám z posledních sil podařilo dojít až na chatu Jiřího na Šeráku. Na této chatě jsme se zdrželi něco málo přes hodinu, koupili jsme si nějaké občerstvení a posilnili se. Udělali jsme si společné foto s krásným výhledem na okolní lesy a město Jeseník pod námi. Cestou jsme nabrali určité zpoždění a protože jsme si den chtěli pořádně užít na vlak jsme příliš nespěchali. Rodiče Poštolek jsme informovali, že přijedeme o dvě hodiny později oproti plánu a tak to nakonec i bylo. Cesta zpět už nám utíkala vcelku rychle a protože s námi jeli samé šikovné děti všichni jsme zdárně došli zpět na Ramzovou k vlaku. Dnešní cesta byla dlouhá 13km a protože jsme s sebou měli většinou samé malé děti, dokonce jedna Poštolka ještě nechodí ani do školy, musím jim sklonit poklonu za dnešní výkon. Všichni byli šikovní, cestu zvládli bez řečí a jeden Poštolák dokonce i se zátěží, kdy celou cestu od vlaku k vlaku nosil v batohu zátěž, když si do něj dal na začátku více než kilový kámen a sním dojel až domů. A i když sem tam někdo upadl a možná ho i trošku bolelo křídlo, všichni jsme se nakonec zdárně večer před půl osmou vrátili zpět na nádraží do Štěpánova, kde na děti čekali jejich rodiče. Výlet byl opravdu povedený, počasí krásné a tak doufám, že si podobnou akci zase někdy zopakujeme.