souboj

Již se blíží vrchol říje, jen pár dní a bude konec. Všechno co nás naplňuje během jelení říje vzrušením z nevšedních zážitků pomine a rok budeme na toto období čekat. Nedělního rána jsem se do revíru vypravil pouze s fotoaparátem v naději, že se mi podaří některý zážitek zdokumentovat. Sotva jsem opustil vůz, tak jsem zaslechl jelení troubení, mlha se začala pomalu vytrácet a začalo se ukazovat sluníčko, netrvalo dlouho a zahlédl jsem prvního jelena, ten však byl ostražitý, takže mi unikl. Ale jelikož jsem mířil k říjišti krále revíru, tak jsem se s prvním neúspěchem smířil. Další jeleny jsem dokázal obejít, když jsem však zaslechl nezpochybnitelný tlukot soupeřících jelenů, vydal jsem se tím směrem a zanedlouho jsem byl u nich, v zápalu boje si mě nevšimli, a tak jsem mohl fotit, kdo jste kdy byly svědky jeleního souboje, tak vám snad nemusím popisovat jak na člověka zapůsobí, pokud je jen několik metrů od dvou soků, během focení jsem si však všiml, že jeden z jelenů má čerstvě odlomený nadočník, poté co jeleni opustili kolbiště jsem asi po minutě hledání mezi rozmetanými drny a větvemi nalezl odlomenou výsadu, ponechám si ji jako připomínku tohoto zážitku, a kdo ví, možná se podaří nalézt shoz, ke kterému výsada patří. Po zbytek dne se mi podařilo ještě mnoho dalších fotolovů, ale nic na mě nezapůsobilo tolik jako tento souboj, který trval několik minut.