Jednička

Ráno sem sa obudíl ve čtyři,venku tma jak v měchu.Nahodím na sebe mundůr a vyrážám do kukuřice na zákrm.Sedám na posed a čekám.Nikde ani noha.Po rozednění vidím,že divočáci už všecko,co sem jim večer dal,sebrali.Sedím do půl šesté a rozmýšlám,co dál.Lezu z posedu a idu šůlat.Dojdu k mojí oblíbené lokalitě a pozoruju mladého šesteráka tak 100m pode mňů.Idu vyšej a přecházám ke kazatelně.Vylezu na ňu a dívám sa na strnisko.Paství sa tam 12 ks srnčího.Začínám jich dalekohledem číst.Dvě srny,každá s dvůma srnčatama,dva mladí šesteráci,tři samotné srnky a táto jednička.Flintu opírám o zábradlí,kříž sa ustaluje na krku a pomalu mačkám spůšť.Padá rana a srnec odskakuje na kraj křa,kde padá a odkazuje.Další kusy stójíja a dívů sa co sa děje.Slézám z kazatelny a idu k srncovi.Dívu sa,kde sem ho trefíl,že ještě odskočíl.Přestřelil jsem mu tepnu,ještě kůsek a minul sem ho,pravím si v duchu a děkuju sv.Hubertovi,že zas stál při mně.Dávám poslední pocty,pár fotek,volám hospodářovi o odstřelu a tatovi ať mně dojede na proti,vyvrhnu ho a jdu s ním na pleci pomalu k silnici.Lovu Zdar!