popis: Včera bylo vedro, že padaly vrány horkem. Po obědě jsme se dojeli ke známým trochu šplouchnout v bazénu. Pak všechny holky polehaly do postelí a doma byl klid. Díky tomu vedru ani ten „sysel“ v kotci na zahradě neštěkal. V podveče...Včera bylo vedro, že padaly vrány horkem. Po obědě jsme se dojeli ke známým trochu šplouchnout v bazénu. Pak všechny holky polehaly do postelí a doma byl klid. Díky tomu vedru ani ten „sysel“ v kotci na zahradě neštěkal. V podvečer jsme zajeli vykoupat psy do rybníka. Mamko pustíš mě ven? Nikam, dítě řve!! Já tu mojí ženu prostě miluju.Kačka dávala v postýlce najevo, že bylo celý den vedro a že spát nebude. Volá mi Honza, jestli začali síct řepky. „Mají to na háku, nesečou,“ zní má odpověď. „Jo a jdu na ně“. Honza se směje, že za hodinu má pršet. To mi nevadí, do hodiny prase leží a když začne pršet a bude třeba, tak si připrav pláštěnku , půjdeme dohledávat. Po osmé hodině už se co nejtišeji plížím na roh malého lesíka u silnice. Černá by se tady mohla motat po kraji řepky už za světla. Zasednu za sedačku, připravím kulovnici a už v řepce slyším, jak zafuněl silnější kus. No paráda, vítr se tu zatočil a bachna mě „natáhla“. Po chvilince slyším, že se zvěř dává do pohybu a řepka se vlní směrem k mojí sedačce, jako by řepkou lezl had. Jen nemám tucha, co to je. Nicméně zbraň je odjištěná v pohotovosti v líci a puškohled stažený na 2,5. Do první koleje vstupuje lončák. Vidím střapec, velikost odhaduji na asi 60 kg. Hrot T-čka přesunuji na krk a mačkám. Lončák padá v ohni a odkazuje. Od března první ulovený kus černé. Ale těch prosezených hodin na posedu. Vzdávám poctu lončákovi, a pak už jen vedro, ovádi a tažení lončáka 200 metrů lesem k silnici. Košili jsem mohl ždímat. Doma Jíťa „pase“ štěnda a jde se podívat na úlovek. Zkoušíme první reakci naší barvářky na ulovený kus. Ta projevuje zájem o prase, což mi činí další radost toho večera. Pak už jen ošetřit kus, spláchnout prach a dva kalíšky na lovu zdar. PS: Prostě pětiminutovka. zobraziť celý popis