Divočáci

Martinovi často navštěvovali vnadiště divočáci. Po domluvě, kdy v pondělí Martinovi došli tři divočáci a nebyl si jist velikostí, jsme se vydali na čekanou ve středu. Poradil jsem mu ať tam zatluče tyčku, kde označí 3/4 metru bílou páskou. Bylo zataženo, ale strašné vedro. Už když jsme přicházeli o půl desáté ke kazatelně, viděli jsme divočáka v louce jak jde od vnadiště. Potichu jsme zasedli a čekali. O čtvrt na jedenáct se ten kus pomalu vracel, ale jen přešel posekané vnadiště a s fučením zaběhl do meze. Šlo dobře poznat, že je to kňourek a podle velikosti lončák kolem 40 kilo. Najednou vidím v louce další tři kusy, k nim doběhl ten kňourek a pomalu, ale neklidně se začali zajímat o nasypaný oves. Lekali se a neustále zabíhali do vysoké trávy.Asi po hodině se nám zadařilo vybrat a na ,, teď,, ulovit dva z nich. Můj kus zůstal skoro v ohni, ale druhý ze šikmou komorovou ranou odběhl nějakých 100 metrů. Po hodině hledání nástřelu a barvy, kdy už jsme byli rozhodnutí jít pro psa se nám podařilo barvu najít a po 20ti metrech najít divočáka. Ve dvě hodiny v noci jsme si popřáli Lovu zdar a udělali památeční foto. Lovu zdar