Včerejší

Včera večer při očistě naší Terezky mi manželka oznámila, že ve zprávách na Nově budou mluvit o přemnožení černé. Relaci jsem vyslechl a oznámil Jitce, že "na ně" prostě musím.Abych snížil stavy. "Ty to tak zachráníš" zněla odpověď, ale propustka byla vydána. Namířil jsem si to k sousední vesnici na pole "u bejkárny". Předvčerejškem jsem zde exelentně minul sele. Žádný kus z rudlu jsem nestřelil, tak by dneska mohli zase přijít. Vedle silnice a vjezdu na pole stojí boží muka a dvě krásné lípy. Před devátou zasedám ke kořenovým náběhům. Počkám odkud, a jestli vůbec, divočáci přijdou. Nečekám ani pět minut a na spodní části pole vidím hroudy. Už jsou tady. Přišli nečekaně z polí, ale to je jedno Jendo. Tak trojnožku do ruky a šup za nima. Jde o jiný rudl, než který zde byl v úterý. Snažím se dostat s bočním větrem na dobrý dostřel. Zapnu bod, napínák, vybírám z menších kusů už už mačkám. fůůůůůůůůů. Jak lokomotiva foukla vedoucí bachna a černá odbíhá hlouběji do polí na hranu bývalé kukuřice a řepky. Naštěstí začnou dál brát zbytky kukuřice. Tak opět za nima. Při míření mi trochu vadí pouliční světlo z nedaleké samoty. Musím tedy ještě popojít. Menší vepřové do sebe žďouchají a už ani vedoucí bachně nevadím. Opět zaklekávám a vybírám kus, který stojí trošku bokem. Bod posouvám spíš za plec. Po ráně zvěř odbíhá a jeden kus trošku pozastavuje. Jdu tedy na nástřel a kleju jak čert. Nevidím barvu, zápory, nedej bože prase, prostě nic. Píšu Honzovi, že zase nemám a že jedu pro psa.Ještě "přejedu" pole a v místě, kde jsem viděl pomalejší kus vidím na řepce hroudu. Je to on, nejsem zas takový břídil. Lončáček 35kg odběhl po oboustranném průstřelu plic, výstřelu cca 4x4 cm asi ještě 100 metrů.Pak už ta doslova "špinavá" práce. Kňourek si dal před "večeří" bahenní koupel, takže ošetření a vyvrhování je komplikovanější. Doma panáka na Lovu zdar, pochlubit se dědovi do nebíčka a šup do peří.