Tenkrát pod barákem

Tenkrát jsem našoulal za měsíční noci rudl prasat na řepkovém poli pod vsí. Po ráně kusy odběhly do lesa a já neviděl odkazující kus, nic. Ani nástřel jsem nenašel. Jdu tedy domů pro pesy, oblékám se do "pracovního" (proto ty maskáče), sundavám puškohled z kulobroku a jdeme prásko najít. Psíci už z dálky berou vysokým nosem pach zvěře. Jaké je mé překvapení, když po chvilce něco cupují.Zjišťuji, že je to již zhaslé sele. Poprvé jsem nabral špatný azimut a sele a nástřel minul.