popis: Autobus se plouží k naší vesnici, jejíž název nám často ani Jihočeši neuvěří. Moje Vitara je v servisu na zahlazení ostrých hran karoserie, tak musím busem. Beru jezevčici Kety, ruský jednoranný automat ruské výroby a jdeme zkon...Autobus se plouží k naší vesnici, jejíž název nám často ani Jihočeši neuvěří. Moje Vitara je v servisu na zahlazení ostrých hran karoserie, tak musím busem. Beru jezevčici Kety, ruský jednoranný automat ruské výroby a jdeme zkontrolovat od černé porytou louku pod vsí. Hlavním účelem naší procházky je dopilování následování a odložení na sobotní barvářské zkoušky (jako by před tím nebylo dost času). Z odložení ta malá černá můra odchází asi metr. Má mě asi opravdu ráda. Následování předpisové, plížíme se po lese jako levharti. V rámci procházky toužebně hledám na řepkovém poli veksl od černé do polí. Kety je zatím, po předchozím vysvětlení smyslu disciplíny, odložena jako přibitá v lese. Cestou zpět k vesnici zjišťuji, že černá pole opravdu navštěvuje a likviduje myší zásoby ječmene z léta. Večerní plán je jasný, v půl osmé vyrážím manželky autem, které dostalo v úterý vnitří očisty. Samozřejmě než zavřu dveře, slyším manželky „Ne že ho zamažeš!!!!!“ Beru si rozkládací zahradní židličku a za chvíli sedím na hraně lesa jako grof. To, že se otočil vítr, mi vadí jen trochu, však je dneska celkem hezky. Jen aby tady na mne nehupnul nějaký kňour. Po osmé hodině od Větrné hůrky padá rána. Že by Jendova hromová hůl spustila? Dál si užívám komfortní posezení a po půl deváté už jede „vláček“ z lesa na řepku. Dvě bachny a sedm selat si buchtuje a já naznávám, že to na střelbu nebude. Musím holt za nima. Pomalu došoulám až k meliorační skruži k čemuž mi pomáhá měsíc za mraky a pár projíždějících aut, která upoutala ostražitou bachnu. Pak už jen zapnout bod, vybrat si mezi „tancujícími“ selaty a radši trochu dopředu ať nedohledáváme. Po ráně kus padá v ohni a ostatní kusy mizí ve stínu lesa. Vracím se k lesu pro mé křesílko a zjišťuji, že mi psal Jenda a chlubí se svým úlovkem selete. Volám mu, že jsem byl také úspěšný. Za chvíli už stojíme na louce a jdeme sele hledat z opačného konce pole. Honzovo kernterier za chvilku sele škube a přerušovaně hlásí. Po ráně „osmou“ Vulkánem na krk opravdu zůstalo v ohni. Vzájemné Lovu zdar a pomoc je mezi kamarády opravdu mocnější. Mojí značně těhotné manželce spící u televize dělám radost tím, že jí prosím o foto. Moje Kety si jde také čuchnout a pěkně sele hlásí. Tak se v sobotu na zkouškách snad zadaří. Neobyčejnou radost z úlovku ráno projevila i naše dcerka a prohlásila, že je taťka pašák. Co víc člověka potěší? zobraziť celý popis