Úspěšný den - část druhá

Po příchodu k mému právě ulovenému muflončeti mi opět zvoní telefon. Kamarád volá, že taky střílel na mufloní zvěř. Domlouváme se, ať označí nástřel a jde se ještě podívat dále do jedné z houštin. Já mezitím vyvrhuju muflonče a uvazuju ho na lano. Na smluvené místo to již není daleko a je to po rovince a do mírného kopce. Po asi deseti minutách chůze se potkávám s kamarádem. Ten mi oznamuje, že viděl divočáky. Ty však necháváme v klidu a jde se podívat na nástřel. Zde nacházím stříž. Kamarád mi ukazuje, kudy zvěř odbíhala. Rozhodujeme se prověřit jednotlivé stopy ve sněhu alespoň několik metrů, a pokud nic nenajdeme, zajdeme pro psa do auta. Prověřili jsme skoro všechny stopy, které se asi po padesáti metrech znovu spojily do jednoho ochozu. Co teď? Vracím se zpět na nástřel a objevuju další stopy, vedoucí mimo ty ostatní. To by mohlo být ono. Kamarád střílel sice z volné ruky v pokleku, ale nebylo to na velkou vzdálenost a navíc na stojící zvěř. Po asi pěti metrech jsem objevil kapky tmavé barvy a asi po osmdesáti metrech od nástřelu jsme našel již zhaslou muflonku. Volám na kamaráda, který mezi tím prověřoval další stopy. Přistupuje ke kusu a já mezi tím vkládám muflonce poslední hryz a předávám úlomek se slovy „ Lovu Zdar!“ kamarádovi.