Lončák

Ráno sem byl domluvený s kamarádem,že půjdeme do lesa.Ve tři zazvónil budík,ale moc sa mně nechtělo.Třetí ráno po sobě a po divočákoch,jak kdyby sa zem zlehla.O půl čtvrté sa rozcházáme od auta s pozdravem Lovu.Pomalu sa táhnu po hranici a su tak sto metrů od lesa,když zazvóní telefón.Ide tvojím směrem šest lončáků,volá kamarád.Mozkové závity začali pracovat na sto procent.Kama sa enom dajů?Šel sem na jeden ochoz,ale pořád cosi ve mně praviloů"Běž dalej"!Pošel jsem eště asi 200 metrů a zostal jsem sát u paseky,mezi dvůma ochozama.A už čuju v dáli divočáky jak kvikajů.Možná to budu ty dvě bachyně ze selatama,co tu chodíja,říkám si v duchu.Komáři mně pištíja kolem uší a nervozita stůpá.Prasata sa pomalu blížíja.V léští přede mňů na třicet kroků zastavujů.Komáry už nevnímám.Cosi zašramotí nade mňů a jeden divoch přeskakuje cestu.Počkám,až přejde třetí kus a už si su jistý,že to je ta partia lončáků.Čtvrtý pomalu vycházá na cestu,světelný kříž sa zastaví za slechem a zazní rana.Prasa sa láme v ohni!Bylo čtvrt na pět.Zapálím si cigárko a přemítám si celé ráno,děkuju sv.Hubertovi a pravím si,že sa oplatilo stat.Dojdu ke kusu,dám poslední hryz,zálomek za klobůk a volám kamarádovi"Leží kaneček,tak 45 kg vyvrhnutý!"Lovu Zdar!