Březnová liška

2.3. jsme se společně s kamarádem vydali o půl páté ráno do bývalé obory. V úterý 26.2. jsem se zde během noční čekané setkal s pěti liškami. Dvě jsem úspěšně minul (měl jsem špatně nastřílenou flintu – oprava zlomeného okuláru), třetí jsem pustil, čtvrtou zradil kamarád, který se mezi tím přesunul za mnou na kazatelnu, no a pátou postřelil (zřejmě na běh a nepodařilo se nám jí dohledat). Dopadli jsme tedy jak „ hubkaři“. Reputace byla tedy na místě. Sobotní ráno bylo mrazivé. Vstávat se mi moc nechtělo, ale přece jen jsem se vykopal z postele. Kamarád už čekal s autem před domem. Za 5 minut už vystupujeme z auta a já dostávám školení ohledně zacházení s jeho kulobrokem (jelikož jsem svojí flintu dal kamarádovi na zastřílení). Pomalým krokem přicházíme k posedu. Popřejeme si lovu zdar a já vylézám na posed, kamarád popochází o dvě stě metrů dál k dalšímu posedu. Na posedu nabíjím kulobrok a zkouším si zamířit. Vše OK. Dlouho se nic neděje, až najednou se vyloupla z lesa srna. Pomalu se šine na krmení. Prohlížím si jí. Odhaduji jí na starší, podle vzhledu. Najednou vidím vpravo na hraně lesa a louky pohyb. Dalekohled letí k očím a…. Muflon. Beran asi tříletý. Dlouho nehybně pozoruje okolí a pak se přidává k srně. Za další půl hodinu se vyloupne z lesa ještě dobrý srnec, šesterák a roček. Dívám se na mobil. Je 7:55. Deset, patnáct minut a jdeme domů. Schovám mobil do kapsy a najednou se z levé strany vyloupne liška. Jde z levé strany lesa přes louku na pravou. Na nic nečekám, beru flintu do ruky, odjišťuji a hledám lišku v puškohledu. Mám jí. Napínáček, liška zastavuje a ranní ticho protíná zvuk výstřelu. Liška se láme v ohni. S velkou radostí volám kamarádovi ať příjde. Liška leží. U lišky mi kamarád předává úlomek a společně si lišku prohlížíme. Teprve teď jsem si všiml, že lišce chybí kousek oháňky. Jednalo se o roční lišče. Liška je vyfocena tak jak zhasla. Proto leží tak, jak leží. Lovu zdar!!!