popis: V úterý 18. 12. 2012 jsem šel k taťkovi na zahradu zakrmit tu "svoji" tlupu srnčí zvěře, která mi chodí do krmítka, které mám na louce pod lesem. Jak přicházím ke krmítku, najednou mi sjedou oči na "předmět", který leží pod ní...V úterý 18. 12. 2012 jsem šel k taťkovi na zahradu zakrmit tu "svoji" tlupu srnčí zvěře, která mi chodí do krmítka, které mám na louce pod lesem. Jak přicházím ke krmítku, najednou mi sjedou oči na "předmět", který leží pod ním. Nechci věřit vlastním očím, ale je to doopravdy srnčí shoz!! Fotoaparát mám s sebou, takže následuje dokumentace celé události. Teprve pak beru srnčí shoz do ruky. Při zkoumání shozu je mi hned jasné, kterému srnci patřil. V období říje se srnec zdržoval i se srnou ve vysokých travinách na louce, kam jsem je chodil pozorovat a fotit. Hledal jsem kolem krmítka jestli tam nebude i druhý shoz, ale nic jsem nenašel. Srnec měl na hlavě zřejmě už jen jeden parůžek a při braní jádra či soli zavadil o lapač parůžků, který mám na krmítku nainstalovaný a zanechal mi tam svůj parůžek. Je to ten lepší, který nosil na hlavě. Krmítko mám na zahradě už několik let a tajně jsem doufal, že se mi podaří díky lapači parůžků někdy v budoucnu shoz najít. Zřejmě mé přání vyslyšel sv. Hubert a Diana a nadělili mi srnčí shoz k Vánocům. Lepší dárek jsem opravdu dostat nemohl!! Beru to jako odměnu za ta léta, kdy se tady o zvěř starám v období nouze. Patronům za to moc děkuji!! :) Zítra vložím fotku srnce i s jeho shozem na porovnání. zobraziť celý popis