popis: Zhruba před 14 dny mě oslovil můj dobrý kamarád, zdali když mám ráda lov škodné si nechci ulovit mývala severního. Já celá rozzářená samozřejmě na jeho nabídku ihned kývla a už ten den jsem se nemohla dočkat až den D přijde....Zhruba před 14 dny mě oslovil můj dobrý kamarád, zdali když mám ráda lov škodné si nechci ulovit mývala severního. Já celá rozzářená samozřejmě na jeho nabídku ihned kývla a už ten den jsem se nemohla dočkat až den D přijde. Během pár dní mi Péťa volal, že už je lov zařízen a za týden pojedeme. Úterý je tady a blížila se 16 hodina u dveří již už stál kamarád, ještě ale byla chvilka času a před odjezdem jsme vypili kafíčko, poklábosili a pobrali věci, konečně jsme mohli na můj očekávaný lov vyrazit. Dojeli jsem během 20 minut na místo určení, vystoupili z auta zapálili cigárko a čekali na kamaráda Honzu až za náma přijde. Ani jsme nestihli dokouřit a už byl vedle nás… Pozdravili jsme se a mohli vyrazit na posed. Cesta autem trvala 5 minut, pak vše bylo jen na naše nohy. Posbírala jsem z auta flintu, dalekohled a batoh, už pěkně potichu našlapujeme po suchém listí, lesní cestou, která vedla přímo k posedu, jelikož Peťka byl celou dobu semnou volili jsme sednutí na zem na naše rybářské židličky…Už v povzdáli byl vidět potok který protínal listnatý les. Na jedné straně potoka dále od nás bylo vnadiště, mýval má rád klasy kukuřice a šrot, vše měl Honza nachystané, aby lov byl úspěšnější. Ukázal nám kam sednout popřál Lovu zdar a šel zpět k vozu. Ještě před zasednutím na židličku jsem si musela do flinty vložit zásobník a nabít flintu, vše proběhlo dost hlasitě a na otevřeném volném prostoru se vše ozývalo. Jen jsem si tak pro sebe zabrblala, noooo snad to vyjde i přesto všechno co mi stačilo během chvilky spadnout z ruk. Konečně jsem se tak nějak usádlila na židličku, koukla jsem na Peťu ten byl zababušen v posedovém vaku jen oči čouhaly. Vzala jsem dalekohled a v tom vidím něco malého na vnadišti, jsou tam celkem 2 kusy zřejmě ondatry pižmové.Po jejich chvilkové návštěvě je vystřídal pán bobr. S kamarádem jsme sem tam prohodili slovo, hlavně jsme řešili jestli když budu lovit se dostaneme na druhou stranu potoka, když ani on ani já jsme nebyli schopni vydedukovat jakým způsobem chodí na protější stranu Honza krmit. Říkali jsme si, že je třeba opodál lávka…no však to třeba rozlouskneme… Opět beru dalekohled do ruky a celá rozzářená ho předávám kamarádovi, že už je tam jeden mýval. Pro jistotu beru flintu do ruky a sleduji mývala přes puškohled. Jenže vidím stojícího mývala naostro, proto čekám dál, snad se vytočí pěkně na široko a já budu moci vystřelit. Nechtěla jsem si ho rozbít, ani po 15 minutovém sledování se prostě nepohl. Naklonila jsem se na Peťu a řekla: Já to zkusím, ale dívej se ať víme jak značil! Namířila jsem na hřbet, odjistila a padla rána. Trošku mě to oslnilo, ale oba jsme viděli, jak mýval značil komorovou ránu a spadl. Rychle jsem flintičku přebila, mezitím Mýval vstal, já odjistila a padla druhá rána. Mýval se po ráně otočil a ještě šel do srázu dobrých 5 metrů kde, zhasl mezi dvěma stromy. Jeho odkazování se neslo snad celým lesem… Flintu jsem odložila a společně jsme zapálili cigaretku, vychutnávala jsem si tyto okamžiky úspěšného lovu a nemohla se dočkat přecházení potoka na druhou stranu za mývalem. V klidečku jsme vstali a šli se podívat….přišel na řadu potok který budeme muset přebrodit, jelikož lávka je v nedohlednu. Cesta tam byla velmi rychlá potok jsme společně přešli bez namočení, ale zpět to bude horší. Po chvíli stojíme u nástřelu a hledáme mývala, otočila jsem se a už ho vidím v celé jeho kráse. Viděla jsem přesný zásah jak jinak než naostro, trošku mě to zamrzelo, ale nakonec jsem byla ráda že, přišel a lov byl úspěšný. Beru mývala a už jdeme zpět na druhou stranu, voda v potoku je hluboká. Přes potok jsou popadané stromy, jen nevím zdali od bobra a nebo větrem, nějak jsme to nezkoumali. Petr mi říká: Půjdeme přes ně, to bude v pohodě. Dej mi mývala a pojď. Nakonec se vše podařilo. Mývala pokládáme na zem a to už Peťa stojí naproti mně i s úlomkem a přeje Lovu zdar. Ještě ho chci poprosit o pár společných fotek s mývalem na památku… Po chvilce jdeme k autu, kde na nás čeká Honza. I když už je tma tak odraz světla z auta naznačuje v jeho tváři radost z mého úlovku. Ihned jde k nám a přeje mi k úspěšnému lovu… Tímto děkuji mysliveckým patronům za jejich přízeň, dále velké dík Honzovi za pozvání a hlavně ještě nesmím opomenout Péťův doprovod!!!! Přeji „Lovu zdar“ Ráže: 223 REM Střela: Federal Power shok 64 grain Vzdálenost: 20 metrů Zásah: komorová rána zobraziť celý popis