Když jsem se probudil...

Odpolední čerstvý vítr rozfoukal poslední mraky a slibuje čistou oblohu. Měsíc, zpočátku krvavě rudý, teď už však jasně žlutý svítí do otevřené krajiny. Po celodenním horku čekám alespoň nějaký pohyb zvěře. Na posedu je příjemně, proto se ani nedivím, když se mi pod víčka vkrádá spánek. Tak trošku si podřimuju, občas se na louce objeví pastvící srnčí zvěř, i zajíc se na mě přišel podívat. Když jsem se probudil už po několikáté, uviděl jsem na louce dvě lišky. Jsou kousek od sebe, myškují. Lovecká vášeň velí dostat obě. Vzdálenější posílám kuličku, druhou střílím broky. Dva mladé životy vyhasly v letní noci. Z dálky je slyšet už jen sovu, jednoho z nočních lovců...