První letošní

Včera cestou domů z ranní čekané jsem uviděl u cesty stát kus srnčího. Sjel jsem ze silnice na kraj cesty polní a zastavil auto. Dalekohled mi prozradil srnu, které se něco nezdálo a odskočila do křoví. Chystal jsem se zařadit zpátečku a z místa odjet, když tu můj zrak upoutala rezavá skvrna, která se vyloupla z lánu řepky na polní cestu přímo naproti mně. Jednalo se o tohoto srnečka. Kulovnice ležela vybitá na zadním sedadle. Vystoupil jsem opatrně z auta, vytáhl zbraň a nabil ji. Pokleknutí a zamíření bylo už dílem okamžiku neboť srnec stál stále na stejném místě ve vzdálenosti asi 70 metrů a koukal na bažantího kohouta, který na cestu vystoupil taktéž z řepky. A pak už ranní ticho porušil výstřel mé pušky. Po něm zůstal srnec na místě v ohni. Díky našim mysliveckým patronům!