Úspěšné norování

Chci se s Vámi podělit o předloňský zážitek z velmi úspěšného lovu této silné a nebojácné šelmy. Bylo krásné slunečné dopoledne a rozhodl jsem se, že vyrazím se svým drsňáčkem obhlédnout liščí nory a pokusíme se nějakou tu kmotru třeba i ulovit. Přes noc napadl mírný poprašek sněhu, který nám ulehčil obeznávání vsuků nor. Při příchodu k prvnímu komplexu nor rozpoznávám u dvou ze čtyř vsuků liščí stopy vedoucí ven i dovnitř. Všude byl cítit silný liščí pach. Je rozhodnuto. Sundávám psovi obojek a ten bez pobízení vsoukne dovnitř. Krátce na to ho slyším hlásit. Zaujímám střelecké stanoviště na brdku nad norou, abych měl výhled na všechny vsuky. Pes je neustále v kontaktu a hlášení je slyšet s různou intenzitou, jak pes tlačí škodnou v noře. Z minulých let vím, že nora je členitá se spoustou chodeb a několika kotli. Najednou ze vsuku několik metrů přede mnou vybíhá jezevec, což sem vůbec nečekal. Ale přesnou hozenou ránou jsem jeho úprk z nory ukončil. Zakrátko jde z nory i pes a s již zhaslým jezevcem si ještě vyřizuje nesplacené účty. Sbíhám níže a dlouze chválím mého udatného bojovníka. Oba máme obrovskou radost. Pes byl v noře cca hodinu, jednalo se o samce s hmotností 11 kg. Druhá vyháňka jezevce mým psem.