Ze srnčí říje 2011 (1)

Časně ráno jsem se šel podívat na řepkové strniště za domem, zda nespatřím nějaký srnčí pár, neboť mi včera psal kamarád myslivec, že k večeru jel kolem a viděl, jak na strništi srnec honí srnu. Blížil jsem se se k horizontu pole, když najednou se vyřítil srnec se srnou a proháněl svého soka. Fotoaparát mám v pohotovosti a čekám na vhodný okamžik k zmáčknutí spouště. Najednou jsem se ocitl ve středu této honičky. Dalekohledem obeznávám srnce. Staršího srnce, který měl u sebe srnu odhaduji na II. věk. tř. Je to vysoký silný špičák, postrach všech srnců během říje. Druhý srnec je mladý roček, špičák. Oba srnci mají pravý parůžek vývrtkovitého tvaru, jako by to byl otec se synem. Zajímavá souhra náhod, že na sebe narazili zrovna dva špičáci. To se jen tak nestává. Nevábím, protože srnec má srnu u sebe a vidí mě, takže to nemá smysl. Starší špičák se srnou běží přímo na mě a mladý špičák je za mnou. Čekám, co se bude dít. Roček mě obchází v kruhu, pak mě navětřil a odběhl pryč do lánu pšenice, která je přes železniční trať hned vedle strniště. Starší špičák ho chvíli pozoroval a pak se věnoval srně. Chvíli ji honil a chvíli se pastvili. Má přitomnost jim moc nevadila, a tak jsem je pozoroval a fotil. Byl to nádherný zážitek. I když bylo pod mrakem, zrovna když jsem fotil, tak na chvíli vykouklo sluníčko, takže fotky nakonec vyšly a mám z nich velkou radost, protože když jsem šel domů, tak se zatáhlo a začalo pršet. Letos to počasí během prázdnin opravdu nestojí za nic a zemědělci nemůžou vůbec sklidit úrodu. Zatím sklidili jen ječmen a řepku. Pšenice zatím všude stojí.