Srnec z Koleďov 12.6.2011 20:45

Můj pátý srneček. Chodila jsem na něj od prvního dne 16.5. co mi prošel ještě nevytlučený pod posedem a já mu ten den zatím nechala život. Od toho dne už na méně jak 250 m nepřišel. Viděla jsem ho skoro každý den, ale k posedu blíže nepřišel. Až včera 12.6.2011 ve 20.40 vyšel po mém pravém boku z lesa kus srnčího a odbíhal přes louku k protějšímu lesíku. Krátce se zastavil a jistil a já v dalekohledu proti světlu spatřila, že je to on. On ale pospíchal stále k lesu, zatímco já brala do ruky kulovnici a přesedla si naproti k příteli, jelikož jsem srnce nyní měla za zády. Aby neutekl do lesíka tiše jsem zapískala. Zastavil se od nás na přibližně 100 m a jistil naším směrem.V kříži už jsem ho měla, odjistila jsem, ale stále nebyl dobře postaven. Lovecká horečka stoupala a kříž v puškohledu se třásl čím dál tím víc. V myšlenkách mi probíhalo spoustu věcí a já se snažila uklidnit a ustálit dech. Teď už stál pěkně, já zadržela dech ustálila kříž na komoře a zmáčkla spoušť. Ozval se výstřel, já ihned přebila a dívala se na něj puškohledem. Vypadalo to, že jsem ho netrefila. Srdce mě zabolelo hrůzou, že jsem ho třeba postřelila. Odskočil, jako když ho vyrušila jen ozvěna výstřelu a pomalu odcházel do lesíka. Já už ustalovala znovu kříž na jeho komoře a náhle vidím jak zastavuje a přepadává na bok. Přítel mě uklidňuje, že je to dobré,že jsem ho zasáhla." Ano zasáhla jsem ho. V puškohledu sleduji jak odkazuje a náhle mě přepadává lítost a úcta k této nádherné zvěři. Prohrál. Jiní a lepší nastoupí na jeho místo. Ale hlavně jsem ráda, že jsem ho nezranila a že zůstal v ohni. Stále se na něj dívám...odpočívá tiše v trávě..na své poslední cestě... Vydáváme se s přítelem pomalu směrem k němu. Přibližuji se a vidím kam jsem ho zasáhla. Zadní komora, světlá pěnivá barva...plíce. Ještě hledím na jeho trofej a to už mi přítel gratuluje a předává mi v levé ruce úlomek smočený v barvě srnce a já ho zasunuji za pravou stranu klobouku. Srnci vkládáme do svíráku poslední hryz. Dívám se do jeho světel... vzdávám mu úctu a ve svých myšlenkách věřím že se loučí se svým místem zrodu. Nikdy nezapomenu na tento nádherný lovecký zážitek. Lovu zdar !!! Střelen z posedu na přibl. 110 m kulovnicí ČZ 527 ráže .223 remington