Oklamané lišče

Na čerstvě posekanou louku se zvěři moc nechce, do lesa se vkrádá večer a já neviděl zatím "ani chlup". Beru dalekohled, abych prohlédl okraj lesa. V porostu kopřiv svítí bílá, rezavě lemovaná skvrna. Sedí tam kmotřička. Dlouhé minuty jistí, kde bere tu zkušenost? Vždyť je to ještě lišče! Kolik lišek takhle propasu, kolik si jich zradím neopatrným pohybem?... Lišče vytahuje na louku, začíná myškovat. Chvíly ho nechám, až si usedlo, napodobil jsem na rty jemné pískání myší. Zbystřilo, kornoutky slechů se otáčí, teď se osměluje a čáruje ke mě. Jistotu mu dodává nové pískání myšky, už je téměř na brokový dostřel. Zakládám pušku, lehce na rty mucknu a potahuju zadní spoušť... Rychle vyhasl život mladé šelmy. Ještě chvíly sedím, potom opouštím posed a docházím k úlovku. Poslední poctu jsem vzdával už téměř za tmy...