Lišák od prameniště

Tohoto lišáka jsem viděl třikrát během 14 dní, ale vždy jen ze silnice, když jsem jel krmit kachny, nebo jen tak se psem ven a to ještě na velikou vzdálenost.Nedávno jsem se dozvěděl (opravdu novinka), že neplníme na správním území našeho "okresu" překládání lišek na vyšetření. Jednak z důvodu plnění plánu, jednka v zájmu ochrany drobné a srnčí zvěře a v neposlední řadě příspěvěk veterinářů "na patrony" mě donutilo navečer zasednout na blízkou kazatelnu. Slunce pálí do obličeje, já pšíkám jak myxomatozní zajíc a vím že takhle asi nic nevyjde. Náhodou se otočím za sebe a na okraji kukuřioce ve vzdálenosti dobře přes 200 metrů vidím rezavý flek na okraji kukuřice. Hlava dubouvá jsem doma zapomněl triedr tak musím "kouknout" přes puškohled. Z domělého zajíce se vyklubala liška. Sedí a monitoruje situaci na louce. Pomalu vchází do porostu a já vzhledem k mým střeleckýmn schopnostem beru raději do ruky kameru a krátce lišku natáčím. Liška najednou odskočí a já se loučím s příspěvkem, s plánem a odkšrtávám další zajičky a bažanty. Cyklisti, za to můžou, cyklisti!!!! Zrovna když sedím na tomle posedu tak oni zrovinka musí jet bůh ví kam. Grrrrr. Pohodlně se usadím a pozoruji ruch na louce. Samozřejmě hodím sem tam očko do míst kde liška seděla. A ejhle, hlad je silnější než strach z cyklistů a liška vybíhá z kukuřice a to o třicet, padesát metrů blíž.Přetáčím puškohled na zvětšení 10 x a zkusím mířit. Ono by to šlo, dneska by to šlo, jen liška jde jde. Myšlenkou ji zastavuji stůj stůj stůj. Křížek skáče po komoře a najednou houkla rána. Lišku nevidím odbíhat, to vypadá dobře, přinejhorším dojedu pro psíky. Povinnou cigaretu vykouřím cestou k nástřelu. Už přemýšlím, kterého ze psů vezmu a v tom zahlédnu lišáka s dobrou ranou na komoře.Radost ze splněného úkolu a dobré rány je veliká, byť kamarádi nadávají že v zimě nebude co norovat.