Co dodat? Nemam slov...

Rano jsme vstavali v pul druhe, abychom ve 2 mohli vyrazit - za cely tyden to bylo jen tentokrate, kdy nas UAZ svezl alespon kousek cesty (cesty, po ktere by snad ani jine vozidlo neprojelo...). V pul treti vystupujeme a pokracujeme asi 3/4 hodiny pesky. Nakonec usedame na parez a cekame - po chvili se zacnou tetrevi ozyvat - jden, druhy, treti... V nedaleke vzdalenosti od nas tokaji 3 tetrevi - vydavame se k jednomu z nich, ke kteremu je mozno soulat po ceste - asi po 10 minutach se ocitame pod olsi, na ktere vidim siluetu tokajiciho tetreva - poprve v zivote! Taji se mi dech pri te podivane... Doprovod me pobizi k rane - pomalu se zacina rozednivat... Je 4:10 kdyz se z meho ZPecka ozve rana a tetrev pomalu ale jiste za hlasiteho trepetani kridel pada k zemi. Pribihame k nemu - a poprve na vlastni oci vidim tetrevi nadheru a uslechtilost! Zazitek, na ktery budu cely zivot vzpominat... A dalsi splneny sen...