Fenka má očividně nějaký "blok" z auta. Takže pomůže spíš trénink než léky. Začala bych s tím, nechat auto na dvoře (zahradě, garáži..prostě kde máte možnost aby byl kolem trochu prostor, ale zase né před barákem, aby vám fena neprchla v dáli.. :-)) otevřít dveře, sednout si dovnitř a zavolat ji. Jasně že za vámi hned neskočí, tak se připravte na to, že si tam chvíli posedíte a vemte si noviny nebo knížku :-) Lákejte ji k sobě, když přijde alespoň ke dveřím - pochvala. Pokud dokonce nastoupí otevřenými dveřmi u spolujezdce - velká pochvala + nějaký pamlsek a pak ignorovat, nestartovat, nezavírat dveře.. Nechat ji, ať buď zůstane s vámi v autě nebo jde pryč. Další den znovu.. Teprve až nastupování bude "dobrovolné" (či spojte s nějakým povelem - hop, do auta, pojď, místo..), zkusit nastartovat a zase nechat psa jen nastoupit. Až i toto bude zvládnuté, teprve zavřít ale nikam nejezdit. Až... popojet kousek, třeba jen z jednoho konce zahrady na druhý, chválit (klid..hodná..čekej..) a hned zastavit, vypnout motor, otevřít, vystoupit - pochvala... atd.. Časem se to určitě naučí, ikdyž už to bude ztížené tím, že jste ji musel doteď nakládat "násilím"..
Naše kočkofena se to naučila tak nějak sama, v autě je hodná, když jedeme přes půl republiky lovit ke známým, prospí mi většinu cesty pod nohama a když jdu doma jen pro něco do auta, jakmile otevřu, už je "nastoupená" a čeká, že pojedem :-) Malá jagoška ze začátku vzpouzela, ne že by zvracela apod. ale vyváděla "hlasově" (kňučení, štěkání..) a dnes už je taky v klidu.
Přeji hodně zdaru a hlavně trpělivosti.