inzercia, bazár ponuka poľovačiek eshop firmy a eshopy DOPYT
poľovnícke podujatia právna poradňa chovateľské stanice recepty z diviny poľovnícke združenia zoznamka
oznamy portálu na stiahnutie
partneri portálu všeobecné pravidlá autorské práva kontakt
náš tip
Poľovníctvo TEREM
Banskobystrický kraj, Banská Bystrica
chovateľská stanica
Chovateľská stanica Biela studňa
Banskobystrický kraj, Čebovce
prikrmovanie srnčej zveri začiatkom zimy - diskusia
matisek008chcem sa spytať čim okrem sena soľi a jablk sa da v zime prikrmovať srnčia zver?
počet hlasov: 0
Aký je dôvod vášho označenia za nevhodný?
komentáre
anonym, 3.2.2011 o 18:56 prosim poradt či možem dať srnčej a jelenej zveri kožky zo zemiakov aj celé zemiaky ale nechcem aby na zemiaky prišli diviaky ◄ reagovať
sedit007, 24.9.2009 o 20:42 Bystricka to stým vstúpením do cechu poľovníckeho je trošku zložitejšie ako to vypadá. Chodím na týždňovky, takže ak by som sa chcel stať poľovníkom v mieste trvalého pobytu mal by som 2 dni v týždni na brigády, prikrmovanie zveri, pripravovanie letniny, poľovačky, spoločné poľovačky..... Sama uznáš, že je toho až až. Popritom by som si musel nájsť čas aj na rodinu a toho by veľa asi nebolo. Za ďalšie by som chcel podotknúť, že ak by konečne prišiel čas zhadzovania parožia zasa by som musel ísť inde. Mám dosť kamarátov medzi poľovníkmi a jelene sa v danom revíri držia iba cez ruju. A zasa naopak, ak by sa mi podarilo vstúpiť do združenia v mieste prechodného pobytu väčšina poľovných akcií je cez víkendy a práca mi to tiež nedovoľuje. Tak ak to zhrniem nie je to čiernobiele. ◄ reagovať
rys2, 16.9.2009 o 11:37 Naši Českí priatelia a kolegovia tiež preberajú Letninu a tak som si dovolil opajcovať ich dobré skúsenosti a názory a ich príspevky dať tu na plac. Dúfam sa nikto nenahnevá. Vďaka.
Letnina
Autor: Adam Ulrich [22.4.2009]
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, kdo děláte letninu a co do ní všechno dáváte??? Jsem mladý myslivec a chtěl bych to poprvé v životě zkusit, proto se ptám. Děkuji za rady.
letnina
Autor: Petr Pořádek [22.4.2009]
Ahoj, pro začátek to zkus s letorosty javorů nebo vrb, ustřihneš letošní přírůstek, svážeš to, pověsíš necháš uschnout a v zimě předložíš. Zvěři to chutná. Já to dělal jen tak jako ňamku, protože aby jsi s tím chtěl krmit tak by jsi toho musel nasušit mraky. P.P.
letnina z kopřiv
Autor: Miroslav Milata [22.4.2009]
Toto zpestření jídelníčku zvěře připravujeme již mnoho let a srnčí ho bere velmi dobře.Letninu připravujem v létě ,dříve než kopřivy odkvetou.Svážeme pevně stonky tak aby svazek měl průměr asi 4 cm .Svážu je do páru a ve stodole rozvěsím po trámech.Je třeba je pevně svázat jinak po seschnutí jednotlivé stvoly vypadají .Děláme jich minimálně tolik abych měl na každý týden a krmelec 2 páry.Jen je potřeba dbát na to aby se při přepravě do krmelce neodrobyly listy, jde to velice snadno .Je to vynikající doplněk stravy zvěře
Pochvala
Autor: Matej Fous [22.4.2009]
Jdeš na to správně,ty tzv."ovesné programy",to znamená zavalení spárkaté zvěře ovsem po celý rok - to je pasečina.Letnina - (ale dobrá !) - to je něco.Kolegové Ti radí dobře,já mám také své metody, ale dovoluji si poradit prostudovat literaturu,v praxi okouknout co u vás nejlépe zvěř bere a hlavně letninu připravuj včas a z mladého !Usuzuji že jsi mladý kluk,protože ty starý dědky to prostě dělat nenaučíš.
Protože
Autor: Petr Řehoř [22.4.2009]
mě téma "letnina" také moc zajímá, posouvám výše a zároveň doplním, že výbornou letninou jsou topinambury. Příprava v podstatě totožná jako u letniny z kopřiv. Rád bych se ale od zkušenějších kolegů dozvěděl různé směsi letniny - tedy z čeho a v jakých poměrech ji zvěři předkládájí (popřípadě doba sečení x sušení).
Skvělé téma Adame
Autor: Martin Sodomka [23.4.2009]
Taky se přidám. Dělám letninu z mladých malin a z dubových letorostů. Hlavně z těch se dříve dělala letnina hlavně. Kopřivy ano, ale učitě ne po odkvetení - jsou staré a tvrdé. Topinambury mi zvěř moc nebrala, zkoušel jsem dva roky po sobě a opustil jsem to. Co prý bylo super, a svěle fungovalo, byl mléčný oves. Když byl v mléčné zralosti, posekal se, svázal do svazků a usušil. Letnina jedna báseň - jádro i s vlákninou.
A taky se snažím o každoroční, čerstvé, jetelové, vojtěškové, nebo směsné seno z měkkých bylin. Miluju kosení kosou, všechno si i při městském hektickém životě dělám sám, jsou to pro mě chvíle naprostého uvolnění a relaxace.
...
Autor: jaroslav minha [23.4.2009]
čerstvé výhonky maliní + pelyněk černobýl
Děkuji
Autor: Adam Ulrich [23.4.2009]
Moc děkuji za přidané rady. Nečekal jsem, že jich za necelých 12h bude tolik. Zkusím si půjčit nějakou tu knížku a poptat se...
Adame,
Autor: Oldřich Vopršal [23.4.2009]
já poslední tři roky krmím srnčí a zajíce už pouze letninou. Suším mladé kopřivy, ale ve větším množství jako seno. Takže když je pěkné počasí a teplo, navečer je na louce pokosím a druhý den odpoledne je naložím zavadlé na vůz a odvezu domů na půdu, kde je rozložím ve slabé vrstvě na prkenném patře ( to zdůrazňuji, protože velmi rády plesnivějí ). Tam je velké dusno, sucho a průvan a kopřivy mi nádherně během několika dnů uschnou bez jakýchkoliv ztrát, že by se mi vydrolily listy. Dále suším i nať z topinamburů, kde jednotlivé stonky rozložím po celé půdě po podlaze i podél stěn a nechám zaschnout. Pokud sušíš ve svazečcích, je třeba si dávat pozor na množství, které vážeš, protože to opět rádo uvnitř plesnivý, zvláště pokud nejsou pověšeny někde na průvanu. Připravit si kvalitní letninu není nic složitého, jenom se nesmí prospat doba sklizně, nať musí být opravdu jen z mladých rostlin.
Podobně jako kol. Sodomka, s tím dubem.
Autor: Karel Chalupník [23.4.2009]
Vzhledem k tomu, že u nás na Brněnsku sněhová pokrývka nebývá vydatná a v honitbě máme bohaté bylinné patro ve smyslu ostružiny a maliníku, letninu v klasickém složení zvěř nebere. Ale před pár lety mě jeden lesák poradil čistou letninu z dubu kvůli obsahu třísla a taninu jako prevence průjmových stavů. Po dohodě s revírníkem samozřejmě, jsem v červnu nadělal čistou letninu z dubu a srnčí se po tom může utlouct i když je holo bez sněhu (klasické voňavé letniny z maliníku, ostružiní atp. si u nás na tišnovku nevšimnou, ani když ji posolím). K.Ch.
Mě také ne,
Autor: Václav Soukup [23.4.2009]
nijak výrazně ani maliník,ani kopřivy. Letos skusím nasušit ten mléčný oves,jak radí Martin...tedy až na tu kosu..
Letnina
Autor: Luděk Jurenka [23.4.2009]
Svitavsko.Letorosty malin,mladé kopřivy,na konci léta dělám jeřabiny do hroznů.Nutno zavěsit ma půdě-sucho,průvan.
jasanová letnina
Autor: Jaroslav Suchochleb [23.4.2009]
méně dostupná, ale ta mizí nejvíce.J.S.
Jeřabiny
Autor: Josef Novák [24.4.2009]
Jednou mě naučil starý hajný vázat jeřabiny.Usekl suchý stromek asi 1 m-něco jako co zbyde po vánocích-ulámal větvičky do kuželu na cca10 cm nahoře a 30 cm dole a odspodu na to na odvíjející se pevnější niť začal věšet jeřabiny a celé hrozny natáčet při tom na horní a horní uschlé větvičky smrčku.Vešlo se tam toho hodně a mokré to je také dost těžké,Pak se celý "hrozen" uvázal za horní konec do průvanu a nádherně uschnul-nikdy to kupodivu nehnilo.Na podzim jsme udělali za odpoledne i 20 kusů přímo venku u stromů.Jeden trhal a druhý vázal.V zimě se to pak jen pověsí u krmelce a srnčí i zajíci si to oberou dle chuti.Jeřabiny jsem také zkoušel sušit na starém pletivu pod střechou, ale to nikomu nedoporučuji-šílenej binec a výsledek nic moc.Nesundáte to z toho a těch kuliček na zemi!Lovu!
No to je nádhera!
Autor: Martin Sodomka [25.4.2009]
Josefe díky, dlouho už řeším, jak usušit jeřabiny, aby to nebylo moc pracné. Toto je přímo geniální věc. Určitě to vyzkouším. Martin
také se mi to líbí
Autor: Jaroslav Suchochleb [25.4.2009]
ale asi jsem to nepochopil, další věc jsou ty nitě , co s nimi při zkrmování.
Moje letnina.
Autor: Jaromir Dusek [26.4.2009]
V podstatě asi už nenapíšu nic co by tu už nebylo.
Já osobně už jsem taky vyzkoušel ledacos.Například mladé větvičky ovocných stromů,mladé kopřivy včetně hluchavky dub atd.a nakonec co se mi osvědčilo nejlépe byli již zmíněné jeřabiny.Ale né jak bylo napsáno o navlékání bobulí.Já ustřihávám větvičky asi 20cm dlouhé i s bobulemi které potom nechám celé uschnout.Pokud bobule a nebo lístky opadají,jen je posbírám a v zimě přimíchávám do jádra.Toto alespoň u mě zvěř příjmala nejlépe případně ještě smícháno z větvičkami dubu.Někde jsem viděl,že dělají takovou směsku všehochuti což za sirova posekají na drobnější kousky a následně suší ve větších množstvích.Zvěř si potom vybere co je jí libo.
Snad si z toho něco vybereš a dopředu se dá říct,že pro zvěř z letninou budeš dělat jen to nejlepší co můžeš a v budoucnu sám zjistíš co je to pravé ořechové.
Přeju hodně zdaru
letenina
Autor: Ladislav Stašek [26.4.2009]
Zdravím kolegové,také suším letninu z mladého maliní a kopřiv.Také važu do dvou otýpek a suším v suchu a průvanu.Pokaždé zůstavají holé větévky,zvěři to moc chutná a já mám radost,že nedělám zbytečnou práci.Lada m. m,.
Nitě
Autor: Josef Novák [26.4.2009]
Zvěř není hloupá a taky žere jen to, co jí chutná.Nitě i se stopkami proto zůstanou viset kolem dokola suchého stromku.Takže žádné obavy.Ještě k sušení samotných bobulí jeřábu-pokud někde na něčem leží, tak mě to skoro vždy zplesnivělo.Proto to dělám tak, jak jsem to popsal.Pokud je "hrozen" zavěšený někde v průvanu pod střechou, tak to dokonale uschne a je radost to pak do krmelce předkládat, protože je o ně vždy zájem.Jen tolik pro doplnění.Lovu!
Jeřabiny
Autor: Ruda Kameník [27.4.2009]
Taky jsem to dělal ale všechno mě sežrali pod kulnou kvíčale.Tak teď vlek za auto odvezu, kamarád on má sušku na dřevo ,za týden je to jako broky.Potom to šrutuji podle potřeby kopřivy. jetel, kmín a jeřabiny . Ty jsou dobrý když je hodím na zem tak natáhnou za týden vlhkost.Společně z jádrem skvělý krmení.čau Ruda
Tisk ◄ reagovať
rys2, 16.9.2009 o 1:34 Máme dosť spoločných znakov s inými cicavcami, ale to by sme tu popísali veľa strán. Edu, ja šedú kusovú soľ v letných vedrách doma oblizujem – lížem pomerne často.. A čistý sterilný ľudský moč – v prípade závažnej choroby a v nevyhnutnom prípade, kde zlyhávajú a zlyhali medicínske vedomosti, prečo neskúsiť a nevyliečiť sa? Tak ako pes môže zožrať hovno, ako píšeš :-)) inak pes sa rád „zamaže“ hovnom a psíčkari, resp. kynoplógovia vedia, prečo je tomu tak ), tak môže človek vypiť po sebe moč. Je to hnusné – ideme sa pohoršovať? Pokiaľ viem, človek odpozoroval z prírody od cicavcov, množstvo obrovdky užitočných vecí a používa ich s úspechom a ku zdraviu dodnes. Odkiaľ vedel človek, keď sa dobre naje a ide sa vystrieť na pohovku, na ktorý bok s plným žalúdkom si má ľahnúť? Odkiaľ vedel, za aký čas po jedle má piť vodu, resp. tekutinu? Odkiaľ človek vedel, keď je chorý, že nemá zbytočne v chorobe v prvých dňoch ládovať do seba jedlo? Človek sa to naučil od zvierat a nie opačne.
Bystricka, na konci deviateho riadkau a desiaty riadok v dolunižšom príspevku je napísané, čo píšeš v tvojom príspevku, takže sa rozumieme. A požiadam ťa láskavo, neoslovuj ma rysík, ale tak, ako je nick. Pripadám si totiž dosť starý na také zdrobnelinky. ◄ reagovať
Edu, 15.9.2009 o 19:50 rys 2 človek a srna sú rozdielne tvorčoky :) Ja tiež nelížem soľ doma . Jeden príklad hovno po sebe tiež človek nezje, ale napríklad pes si môže na ňom fantasticky pochutiť :) ◄ reagovať
bystricka, 15.9.2009 o 19:34 takze teraz ja, rysik ja som to nikde nevycitala, mne to poradil moj otec, ktory poluje skoro 40 rokov, myslim si, ze sa mam od neho vela co este ucit..........a k zlozeniu letniny iba tolko, ako napisal edu zver si vyberie a skonzumuje len to co jej chuti, preco potom na pasi nespasa aj rozne byliny a travy ktore jej sposobuju traviace tazkosti, mylim si, ze presne vie co ma a co nema zozrat, niekde som dokonca citala, ze ked ma traviace tazkosti, vie zas aka trava jej pomoze, to neviem presne, nie ze ma teraz tu rozoberiete ◄ reagovať
rys2, 14.9.2009 o 17:02 A ešte k letnine – žihľave a malinčiu. Ja zbieram a pripravujem skoro, t.j. keď byľ ( stonka ) je ešte plná, šťavnatá, teda nedrevnatá. Drevnaté malinčie, pripravené neskoro srnčia nechce – neberie, len sa s ním hrá. Inú skúsenosť nemám. ◄ reagovať
rys2, 14.9.2009 o 16:47 Však áno, súhlas, zver vie, koľko si zobrať. Ale skúsme takto: koľko človek zje polievky, ktorá je slaná, resp. presolená? O druhom chode už nehovorím, ak je rovnako presolený, alebo slaný a pritom už vyčerpal svoju dennú normu. Načo toľko soli v krmive, keď je soľníkov dosť? Podľa mňa je to nesprávne, ale každý nech solí, koľko mu chutí. ◄ reagovať
Edu, 14.9.2009 o 16:29 len sa neboj rys 2 zver vie koľko čoho treba zožrať a žiadne ťažkosti jej to nespôsobí . Tej soli zasa nie je až toľko ako by sa mohlo zdať . Keď letninu usušíš nie na kope tak bude všetko ok podľa mňa . Tiež solene seno je výborná pochúťka . Mám pocit ,že postupný vývoj krmív prejde na granule . Tam sa dá dostatočne zložiť optimálna forma živín . Ale určite ešte zostane i klasika . LaL zdar. ◄ reagovať
rys2, 14.9.2009 o 16:20 Bystricka, je pravdou, že na poľ. fórach sa pomerne často píše o : posolení sena, krmiva, letniny a pod., to som čítal veľakrát. Je však ale otázne, že či je to pre zver aj prijateľné a zdravé. Na jednej strane sedliackym rozumom uznávam, že NACL je životne dôležitý prvok zložený z minerálov, najmä horčíku a draslíku a je nevyhnutná pre život a zdravie – pre správne telesné funkcie a pod. a jej nedostatok môže, resp. vyvolá viacero porúch zdravia. Denná neškodiaca dávka príjmu soli u zdravého človeka je ale limitovaná ( asi 2-5g soli ) priemerne u dospelého človeka. Naopak ale zvýšený, nadnormný príjem soli, obzvlášť pri dlhodobom príjme prekročených hodnôt je veľmi nebezpečný pre zdravie človeka. Teraz ku zveri: osobne nevidím žiadny rozumný dôvod, prečo napr. letninu, ale aj iné krmivá pre zver, ešte dodatočne dosáľať. Jednak mám pri krmelci soľník ( a v revíri ich je dosť ) a po druhé si myslím, že aj rastliny, stromy, kry, atď podľa zloženia prvkov obsahujú stopy soli – minerálov, vitamínov a iných látok. Zver je evolučne „naprogramovaná“ v prírode tak, že vie si sama veľmi dobre nájsť aj takú potravu, kde je vyššie percento látok, ktoré práve potrebuje. Preto si jednoznačne myslím, že soľ zveri podávať áno, o tom niet pochýb. Ale soliť ešte aj krmivo sa mi nezdá celkom rozumné a zmysluplné. Toto všetko si vymyslel asi len človek, ale tým zveri viac škodí, ako pomáha. Teda aspoň podľa môjho sedliackeho rozumu.
P.S.- aspoň sa mi viazanice letniny prv dobre vysušia. Keby som ich namáčal, mohli by sa zapariť, resp. splesnivieť. Aj keď je soľ ako konzervačný prostriedok :-))) ◄ reagovať
Edu, 14.9.2009 o 13:42 bystrička ja som už prešiel tesco nabral som si miticku vodičku králikom dal granulky lebo za chvílu už pôjdu do prírody pekne a porobil veľa vecičiek . Nespavam dlho max do 7.00 ◄ reagovať
bystricka, 14.9.2009 o 13:17 inak myslela som rysika, ci este nieco potrebuje vysvetlit.......ale ty si sa zobudil, jasne ze aj vrba, kde co rastie, mne vrby rastu daleko od chaty tak preto nedavam ◄ reagovať
bystricka, 14.9.2009 o 13:12 ved priebezne, ja to robim, cele leto az kym sa da asi do konca septembra, beru to aj pocas leta, je to zaujimave, a na chate to mam zavesene do zasoby v drevarni na klinci na zimu, davam hlavne malincie, vysoku zihlavu a mlade vyhonky liesky, tie im chutia, este nieco? ◄ reagovať
rys2, 14.9.2009 o 12:06 Vďaka. Ešte raz sa pýtam, podľa dolunižšieho. Kedy to zbieraš, pripravuješ? V ktorých mesiacoch? Kedy to predkladáš zveri? V ktorých mesiacoch? Chcem sa aj ja dačo priučiť. Viac hláv, viac rozumov. ◄ reagovať
bystricka, 14.9.2009 o 11:45 rysik ja to robim priebezne, ako co rastie a kvitne, moja letnina je "viacdruhova", ked pozbieram zviazem spagatikom, spravim slany roztok a namocim ako edu povedal na par hodin, oprsakam a zavesim do krmelca, tot vsetko, teraz som to napisala ako nejaky recept, ale ako spravna baba, mas to vysvetlene uplne presne ◄ reagovať
Edu, 14.9.2009 o 8:20 rys 2 stačí to namočiť na pár hodín . Tiež sa môže prisálať senáž . V momentálnej dobre považujem za výbornú vec podávanie granúl ktoré obsahujú výživu pre rozvoj parožia ,liečivá a sú najlepším riešením . Cenovo tiež nie sú nedostupné . Pomiešať sa dajú miešankou obila a kukurice . ◄ reagovať
rys2, 13.9.2009 o 22:43 bystricka a máš s tým namočením letniny do suda zo slanou vodou osobnú skúsenosť? Pýtam sa hlavne preto, že kedy sa to robí a predkladá zveri - v ktorom mesiaci. A hlavne kedy sa taká letnina pripravuje - v ktorom mesiaci. ◄ reagovať
Edu, 13.9.2009 o 22:37 bystricka palec hore solená letnina je super a takemu polovníkovi by som dal zožrať ten plesnivý chleba :) potom je lepšie neprikrmovať vôbec . Práve toto je situacia kedy chce poľovať človek bez finančných prostriedkov a jedalniček si chce vylepšiť divinou . To sme už prebrali v iných debatách prečo musí mať človek ktorý chce poľovať minimálne finančné prostriedky na krmivo a chod PZ. Ak ich nemá nemôže poľovať . Môže dožívať pri plesnivom chlebe a čakať že strelí trebárs kotnú srnu alebo čo príde . ◄ reagovať
bystricka, 13.9.2009 o 20:04 este jedne dobra vec ma napadla, ked citam vasu diskusiu a ste pri tej letnine, u nas sa este za mokra, / myslim hned po zviazani/ namoci do suda so slanou vodou, zver to lepsie berie, a tie rozky a suchy chlieb...........hrozne, takemu polovnikovi, co toto ponukne zveri by som zobrala pl, ved co musia chudence potom zazivat......... ◄ reagovať
rys2, 13.9.2009 o 18:24 Letnina je naozaj veľmi dobré krmivo, len sa bohužiaľ dosť nevyužíva. Pripraviť dobrú letninu a skombinovať ju druhovo do žiadúcej podoby, teda aby ju zver aj úspešne brala je podľa mňa dosť umenie. Neviem to dobre ani ja. Odporúčajú sa spravidla mäkké dreviny a kry a byliny ako žihľava, malinčie, černičie , javor, rakyta, vŕba a sám neviem, čo ešte. Poľovník by mal dávať ako letninu aspoň malinčie a žihľavu, to dávam každý rok. Malinčia nasekáš kosákom, alebo mačetou za 5-10 minút toľko, že ho máš na celú zimu ( ako prídavné krmivo ) Žihľavu tak isto. Všetko aj s viazaničkami a zavesené pod strechou krmelca trvá časovo asi hodinu, nič viac. Základné krmivo je objemové v krmelci a letnina a prikrmujem jablkami, gaštanmi, obilninami, kukuricou, alebo ich zmesou. ◄ reagovať
Edu, 13.9.2009 o 17:06 Matisek zver sa dá loviť i na vnadisku . Mimo čas núdze ktorý je presne určený poľovníckym zákonom :) Samozrejme žobrák čakajúci pri chlebovej kôrke v zime a snehu nie je asi mentálne v poriadku a súhlasím s vyjadrením rysa 2 . Do toho prikrmovania chlebom by som sa nepúšťal v prikrmovaní môže viac uškodiť ako prospieť . Dnes nie nie plesnivý ale zajtra môže byť .Dobré krmivo je i letnina . ◄ reagovať
rys2, 13.9.2009 o 14:39 Však áno, ja nehovorím, že Ty dávaš, Ty si zodpovedný. Ale sú ľudia, čo dávajú. Videl som to párkrát. Bohužiaľ aj u poľovníka - teda v jednom prípade. Vyniesol a potom hrdo čakal pri kope splesniveného chleba a rožkov s odistenou guľovnicou. Vtedy som odišiel preč. ◄ reagovať
matisek008, 13.9.2009 o 14:28 no ved ja plesnivé nedávam tie sa vyhadzuju len ked mam nejake stare rožky alebo chlieb tak vysušim a odnesiem im to ku krmelcu ...pred tym som choval zajace ale teraz uz nie tak nemam komu to suche pečivo davať a plesnive som nedaval ani zajacom ◄ reagovať
rys2, 13.9.2009 o 11:32 Matísek008, určite môžeš, ale MUSÍ to byť neplesnivé pečivo, teda zo žiadnymi vizuálnymi znakmi zelenej plesne a kyslastou vôňou! Takéto patrí výlučne do smetného koša!!! Týmto neslobodno kŕmiť zver!, pretože jej spôsobíš viac zdravotných problémov, ako osohu! Naozaj pozor na to. Ak prikrmovať, tak prikrmovať tak, aby aj človek bol spokojný a mal z toho radosť, že urobil dobrý skutok. ◄ reagovať
rys2, 13.9.2009 o 11:17 Pokiaľ sú čerstvé, resp. mäkké, ich konzistencia nerobí srnčej problémy- berie ich aj samotné veľmi rada a len tak sa po nich zapráši. Aspoň ja mám osobne také praktické skúsenosti ( kdesi som už o tom písal ). V októbri nazbieram gaštany a týmito, teda bez úpravy prikrmujem srnčiu zver zhruba do celého novembra, začiatku decembra, teda celé 2-4 týždne po zbere. Pohadzujem ich voľne na zem, pod krmelec s objemovým krmivom. Zo zeme si zrejme naberú prirodzenú vlhkosť a tak sú mäkké – ( nemajú kedy za krátky čas – pár dní splesnivieť ). Po tomto už prikrmujem dobre vysušenými gaštanmi, ktoré rozdrvím nadrobno a miešam s inými komponentami. Túto zmesku už dávam do korýtkového kŕmidla. Treba vyskúšať a každý sa sám presvedčí, že srnčia berie naozaj veľmi rada gaštany a to aj na tých miestach v revíroch, kde žiadny gaštan na míle nerastie a nikdy nerástol. ◄ reagovať
Danek3, 13.9.2009 o 9:58 Ty kastany davam srncimu taky ale musis je posekat nebo rozdrtit jinak ti to zrat nebudou.A uplne nejlepsi je je rozdrtit a smychat s obilim nebo kukurici...matisek008: Podivej se do moji galerie na moji nejnovejsi fotku. ◄ reagovať
matisek008, 13.9.2009 o 9:16 no tak dakujem za rady..a ešte jedna otázka možem tam dať suche chleby alebo rohliky? ◄ reagovať
Edu, 12.9.2009 o 17:32 jadrom treba z jesene prikrmovať ako napísal rys 2 . Treba si uvedomiť ,že zver prikrmujeme a nekrmíme . Kvalitné seno zväčša lucernové do solníka soľ prípadne pasty na olizovanie s pridaním anízu a liečiv. ◄ reagovať
rys2, 12.9.2009 o 16:38 Nemýliš sa,
či už je to lucerna, ďatelina, lúčny porast, trávy, resp. miešanky, všetko je to podľa mňa tiež po usušení seno. Asi najkvalitnejšie seno pre zver je po druhom kosení ( mládza ) lúčne seno, samozrejme v správny čas nakosené a správne vysušené. Srnčia zver je veľmi vyberavá a povestná svojim mlsným jazýčkom a tak ďatelinové seno, resp. ďatelinotvárne miešanky, alebo ich kombinácia s kvalitnou lúčnou mládzou ,sú zrejme vhodnejšie pre ňu, usudzujúc podľa skúseností. Takéto seno má zároveň aj väčšiu kŕmnu a výživovú hodnotu – ( bielkoviny, škrob, vápnik, fosfor ), lúčna otava aj vitamíny myslím 3-5 druhov + detto. Jablká sú priam pochúťkou pre srnčiu zver ( nie len pre ňu ) a gaštany tiež ( má ich rada ), dužinaté krmivá nevynímajúc. V kombinácií zo zrnom ( pšenica a kukurica a pod. ) ich berie rada ( samotné sa neodporúčajú ). Žihľavu, malinčie, černičie, jarabinu má rada tiež. Krmiva je na výber. Podľa súčasných poznatkov ( napr. chov zveri v Skalici atď ) by sa údajne mala rat. zver prikrmovať obilninami – (pšenicou, ovsom a pod ) len zhruba do 11-12 mesiaca – potom NIE. Údajne hlavne kvôli acidóze ( prekyslenie organizmu ) a následným poruchám zdravia a vývoja hlavne u gravidnej rat, zveri. Musím sa ešte sám na to dobre pozrieť. ◄ reagovať
reklama
Užívaním portálu LovuZdar.sk užívateľ prehlasuje, že sa oboznámil s autorskými právami, podmienkami používania a všeobecnými pravidlami tohto portálu, plne rozumie ich obsahu, súhlasí s nimi, bude sa nimi riadiť a na znak súhlasu s ich obsahom sa zaväzuje ich dodržiavať pri užívaní portálu www.lovuzdar.sk a využívaní jeho služieb.
Admin nezodpovedá za obsah pridaný návštevníkmi LovuZdar.sk
Admin si vyhradzuje právo vymazať akýkoľvek obsah pridaný návštevníkmi portálu ak tak uzná za vhodné.
